-
Kostel ve Slatině
Barokní kostel Proměnění Páně ve Slatině nad Zdobnicí byl častým motivem jednoho z nejvýznamnějších českých krajinářů Jana Trampoty (1889–1942). Trampotův obraz ze 30. let 20. století zachycuje slatinský kostel od jihu a v pozadí můžeme rozeznat panorama Orlických hor s nejvyšším vrcholem Velkou Deštnou (1116 m n. m.), která je vzdálena bezmála 20 km. Na Více…
-
Deštná od Uhřínova
Zalesněný hřbet Orlických hor s nejvyšším vrcholem Velkou Deštnou (1116 m n. m.) se stal hlavním motivem obrazu Jindřicha Šimka (1901–1979) z roku 1976. Obraz byl malován z vyhlídky na Podolském kopci (737 m n. m.) u horské obce Uhřínov, jejíž historie se datuje do období prvního významnějšího osídlování Orlických hor ve 12.–14. století. V Více…
-
Cesta na Vysočině
Josef Jambor patřil k malířům, kteří nemálo svých obrazů pojmenovali bližším určením místa, což usnadňuje lokalizaci. Nebylo tomu tak ovšem u obrazů Polní cesta (1918) a Cesta na Vysočině (1928). Jejich datace ale napověděla, že mohly být nejspíše malovány někde v okolí Nového Města[1], v jehož zázemí malíř v té době převážně výtvarně působil. Na obou obrazech je zachycen Více…
-
Jaro na milovských loukách
Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…
-
Předjaří na milovských loukách
Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…
-
Rozlitá Svratka na Milovech
Ve stejném roce, ve kterém Josef Jambor vytvořil jeden ze svých nezapomenutelných obrazů milovských luk – Olše na milovských loukách – zvěčnil svůj oblíbený motiv i z opačné strany v malbě Rozlitá Svratka na Milovech. Jakoby malíř chtěl na sklonku svého života s větší naléhavostí zanechat svědectví o tváři milované krajiny domova pro budoucí generace. Josef Jambor tehdy Více…
-
Příchod jara – Milovy
V záběru z Milovské kotliny směrem na východ zachytil malíř od silnice z Milov do Křižánek pohled na Vysoký kopec (806 m n. m.). Na jeho svazích v pozadí se střídají sivozelené proužky ozimů s políčky dosud hnědými, snad již osetými jařinami. Roztroušené domky pod lesem tvoří osadu Podlesí neboli Valdorf, v níž už tehdy střídali Více…
-
Pohled ke Křižánkám
Záběrem k severozápadu vyčerpával Josef Jambor možnosti inspirace ze širokého panoramatu, které bylo možné zhlédnout z Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.). Pohledem na vzdálený zalesněný horizont, táhnoucí se od úbočí Devíti skal (836 m n. m.) vlevo přes vrch Na Čermačkách (722 m n. m.) k nejvýraznějšímu kopci v záběru – U Osla (709 m Více…
-
Milovský rybník
Zatímco jsou spodní části svahů většiny kopců vymezujících Milovskou kotlinu posázeny roztroušenými chalupami, svahy Malinské skály (811 m n. m.) a Suchého kopce (815 m n. m.) jsou zalesněny až k úpatí. Umocňují tak celkový dojem z řady lesnatých vrchů táhnoucích se od Blatin, od výrazného Drátníku (776 m n. m.) až po Devět skal (836 m Více…
-
Jarní pohled na Blatinách
Jedním z nejpřitažlivějších obrazů Josefa Jambora je Jarní pohled na Blatinách. Vtahuje totiž pozorovatele prostřednictvím cesty lemované zbarveným borůvčím mezi rozptýlené blatinské chalupy usazené pod dominantou Buchtova kopce (813 m n. m.). Nad nejníže položenými chalupami Dolních Blatin se v záběru zvedá výběžek lesa Plance, nad ním pak stromy lemovaná stará silnice ze Sněžného do Milov. Pod Více…
