-
Milovský rybník
Milovská kotlina ve Žďárských vrších přitahovala a formovala v 1. polovině 20. století nejednoho malíře. Josef Fiala (1882–1963), původem pražský malíř, si Českomoravskou vrchovinu a Milovskou kotlinu zamiloval natolik, že si na místě dřívějších polí nedaleko Milovského rybníka postavil roku 1935 svoji chatu Toscani. Jeho oblíbeným námětem bylo venkovské obyvatelstvo při práci na poli, senoseči, sběru Více…
-
Ondřejník
Obraz Aloise Schneiderky (1896–1958) s nezaměnitelným masivem Ondřejníku ponořeného do rozmaru vrtkavého horského počasí, se zbytečky ležícího sněhu a bez obyvatel hor, vyvolává tak trochu dojem měsíční krajiny. Účinek obrazu se však napraví, jakmile se po dlouhém očekávání vyloupne předloha malířova záběru. Pohled to musí být vždy zasloužený – buď náročným stoupáním po některé z turistických stezek klikatících Více…
-
Macocha
Propast Macocha bezesporu patří mezi malířsky nejfrekventovanější motivy z Moravského krasu. Oblíben byl zejména pohled z dnešního dolního můstku na hlavní macošskou stěnu. Malovali jej například František Richter (1774–1860), Adolf Friedrich Kunike (1777–1838), Jakob Alt (1789–1872), Bedřich Havránek (1821–1899) nebo Otakar Kubín (1883–1969). Motiv v roce 1930 zpracoval také šlapanický rodák Alois Kalvoda (1875–1934), který ho Více…
-
Pohled na Lomnici z Jalovčí
Olejomalba Pohled na Lomnici z Jalovčí malíře Emanuela Ranného st. (1913–2008) pochází z roku 2002 a patří mezi poslední, které vytvořil. Letopočet vzniku obrazu dává naději, že malovaný výjev ze hřbítku táhnoucího se severně od městyse je možné bez problémů shlédnout i dnes. Má to však háček. Dílo sice bylo vytvořeno začátkem nového milénia, nikoliv ovšem Více…
-
Na Samotíně
Kromě rozsáhlých skalních útvarů, jako jsou například Čtyři palice (732 m n. m.), Drátenická skála (776 m n. m.) či Devět skal (836 m n. m.), najdeme ve vrcholové části Žďárských vrchů řadu izolovaných skalek malých. Patří k nim i Samotínská skalka mezi kopcem Teplá (782 m n. m.) a Samotínem. Josef Jambor ji zachytil Více…
-
Trhové městečko Doubravník nad Svratkou u Pernštejna, severozápadní pohled
Snad nejmalebnějším místem na středním toku Svratky na Českomoravské vrchovině je Doubravník. Starobylé městečko s neopomenutelným vegetačním názvem je jmenované poprvé v listině z roku 1208[1]. Jeho historie je spojena s poněkud tajemným klášterem sester augustiniánek, založeným ještě dříve[2] než proslulá Porta coeli v Předklášteří (HRÁDEK a kol. 2008). Pohled na Doubravník z levobřežních svahů nad Svratkou, kde jej František Více…
-
Slovácká náves
Touhu vstoupit vzbuzuje útulná atmosféra domovské krajiny prozářené teplými tóny ranního slunce (jak prozrazují stíny). Po takové krajině se snad už ani nestýská, protože je tak dávno pryč, že si ji málokdo pamatuje. Takové mohou být první dojmy z obrazu Slovácká náves Stanislava Lolka (1873–1936). Po přibližně jednom století od namalování obrazu se můžeme těšit Více…
-
Pohled na Želechovice
Jihovýchodně od kostela sv. Petra a Pavla nad Želechovicemi rozmíchal Vladimír Hroch pestrou paletu barev, s níž zachytil rozmanité tóny rozpuku léta, nejspíše však ještě přede žněmi. Na sklonku 40. let 20. století se vesnice dosud nerozpínala do okolní zemědělsky využité krajiny Vizovických vrchů protkané polními cestami. Z jedné takové – dnes rozorané – se tehdy malířův Více…
-
Svatoborská dolina (Svatobořice)
V díle svatoborského malíře Vladimíra Vašíčka (1919–2003) nenajdeme mnoho realisticky vyznívajících krajinomaleb. Vzácnou výjimku tvoří soubor obrazů malovaných během několika málo let těsně po únorovém převratu r. 1948 – po autorově návratu ze studií do rodné vesnice, kam se uchýlil mimo jiné i pro nechuť přizpůsobovat se uměleckému městskému prostředí, postupně válcovanému sociálním realismem. K těmto jeho Více…
