Jihovýchodně od kostela sv. Petra a Pavla nad Želechovicemi rozmíchal Vladimír Hroch pestrou paletu barev, s níž zachytil rozmanité tóny rozpuku léta, nejspíše však ještě přede žněmi. Na sklonku 40. let 20. století se vesnice dosud nerozpínala do okolní zemědělsky využité krajiny Vizovických vrchů protkané polními cestami. Z jedné takové – dnes rozorané – se tehdy malířův pohled na Želechovice naskýtal. Za dominantou nezaměnitelného kostelíka sv. Petra a Pavla se rozkládají pravobřežní svahy údolí Dřevnice s Lužkovicemi. V dálce nad nimi jsou patrné vrcholky Hostýnských vrchů. Želechovice samotné jsou pozoruhodné rozdílnými typy osídlení i rozdílnou minulostí jejich západní a východní části. Obec, rozkládající se pouze na levém břehu Dřevnice, je zmiňovaná už roku 1261 a je spjata s působením kláštera Rosa Mariae ve Vizovicích (PEŘINKA 1907). Po dlouhá období své minulosti – téměř šest staletí – byly Želechovice rozděleny na dvě samostatné části podle příslušnosti k rozdílným vlastníkům – k vizovskému klášteru Rosa Mariae a ke zlínskému panství (PEŘINKA 1907). Proti starobylé části při Dřevnici, zachycené Vladimírem Hrochem, náleží k Želechovicím i krajinným rázem zcela odlišné rozsáhlé pasekářské oblasti s rozptýlenými chalupami. Zahrnuté jsou do Přírodního parku Želechovické paseky. Snad zejména tam si krajina udržela nejdéle svůj starobylý ráz. Napovídají tomu záznamy některých vzácných polních plevelů ještě ve 2. polovině 20. století. Byly mezi nimi např. líbivý, růžově kvetoucí koukol polní (1968), nenápadná hořinka východní (1980) a dekorativní jehlice rolní (1984)[1]. Nejen vlastnické vztahy, ale i příroda u Želechovic vytváří některé své hranice. Uprostřed všeobecně rozšířených karpatských dubohabřin zasahuje k Želechovicím ještě okrajově i přísně lesní jaterník podléška. V Karpatech je to druh vzácný a směrem na východ stále vzácnější a jen ostrůvkovitě se vyskytující.
Text a fotografie: Petr Halas
[1] Nálezová databáze ochrany přírody, [online]. [Cit. 10. 5. 2022]. Dostupné z: https://portal.nature.cz/
PEŘINKA, František Václav, 1907: Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Hradišťský kraj. Vizovský okres. Musejní spolek v Brně. Brno. 257 s.
