-
Zámek Napajedla nad Moravou
S citem pro vystižení určujících znaků místa si brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) vybral roku 1834 pravý břeh řeky Moravy, aby z něj ztvárnil tehdejší podobu Napajedel. Dojem z vodního prvku zapsaného i do názvu města (hydronymum) umocňuje také okolní členitý reliéf. Řeka Morava – již docela mohutná – se mezi výběžky Chřibů a Vizovických Více…
-
Pohled na lichtenštejnskou rezidenci Valtice v Rakousku
Už více než dvě staletí si umí málokdo představit Valtice bez romantických staveb, které v okolí svého původního hlavního rodového sídla vystavěli Lichtenštejnové. Ještě před jejich vybudováním je zachytil slovinský malíř Lovro Janša (1749–1812), aby se staly předlohou pro barevnou rytinu Johanna Zieglera (1749–1802) vydanou Franzem Xaverem Stöcklem (1756–1836). Pro svůj záběr si malíř vybral rázovitý Více…
-
Milovský rybník
Milovská kotlina ve Žďárských vrších přitahovala a formovala v 1. polovině 20. století nejednoho malíře. Josef Fiala (1882–1963), původem pražský malíř, si Českomoravskou vrchovinu a Milovskou kotlinu zamiloval natolik, že si na místě dřívějších polí nedaleko Milovského rybníka postavil roku 1935 svoji chatu Toscani. Jeho oblíbeným námětem bylo venkovské obyvatelstvo při práci na poli, senoseči, sběru Více…
-
Ondřejník
Obraz Aloise Schneiderky (1896–1958) s nezaměnitelným masivem Ondřejníku ponořeného do rozmaru vrtkavého horského počasí, se zbytečky ležícího sněhu a bez obyvatel hor, vyvolává tak trochu dojem měsíční krajiny. Účinek obrazu se však napraví, jakmile se po dlouhém očekávání vyloupne předloha malířova záběru. Pohled to musí být vždy zasloužený – buď náročným stoupáním po některé z turistických stezek klikatících Více…
-
Macocha
Propast Macocha bezesporu patří mezi malířsky nejfrekventovanější motivy z Moravského krasu. Oblíben byl zejména pohled z dnešního dolního můstku na hlavní macošskou stěnu. Malovali jej například František Richter (1774–1860), Adolf Friedrich Kunike (1777–1838), Jakob Alt (1789–1872), Bedřich Havránek (1821–1899) nebo Otakar Kubín (1883–1969). Motiv v roce 1930 zpracoval také šlapanický rodák Alois Kalvoda (1875–1934), který ho Více…
-
Pohled na zámek Uherčice
Není divu, že se pro svůj půvab i poněkud v ústraní ležící Uherčice staly námětem pro malíře. Roku 1833 se tam sešli přinejmenším hned dva. Na svých cestách jihozápadní Moravou je zachytil brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) [1], a v ještě působivějším akvarelu i vídeňský akademický malíř Georg Scheth (1808–1840). Oba obrazy ztvárněné ve stejné době Více…
-
Pohled na Lomnici z Jalovčí
Olejomalba Pohled na Lomnici z Jalovčí malíře Emanuela Ranného st. (1913–2008) pochází z roku 2002 a patří mezi poslední, které vytvořil. Letopočet vzniku obrazu dává naději, že malovaný výjev ze hřbítku táhnoucího se severně od městyse je možné bez problémů shlédnout i dnes. Má to však háček. Dílo sice bylo vytvořeno začátkem nového milénia, nikoliv ovšem Více…
-
Pramen Kořeňáku
Obecní pastviny byly jedním z vděčných motivů malíře Františka Řehořka (1890–1982). Rozprostíraly se v nejvýše položených zemědělsky využívaných částech kořeneckého katastru – až k 710 m n. m. – odkud sbíral svoje prameny potok Kořeňák. A sbírá je tam dodnes. Už sama o sobě málo úživná půda na podloží kulmských drob, na mnoha místech podmáčená, omezovala možnosti Více…
-
Na Samotíně
Kromě rozsáhlých skalních útvarů, jako jsou například Čtyři palice (732 m n. m.), Drátenická skála (776 m n. m.) či Devět skal (836 m n. m.), najdeme ve vrcholové části Žďárských vrchů řadu izolovaných skalek malých. Patří k nim i Samotínská skalka mezi kopcem Teplá (782 m n. m.) a Samotínem. Josef Jambor ji zachytil Více…
