Olejomalba Pohled na Lomnici z Jalovčí malíře Emanuela Ranného st. (1913–2008) pochází z roku 2002 a patří mezi poslední, které vytvořil. Letopočet vzniku obrazu dává naději, že malovaný výjev ze hřbítku táhnoucího se severně od městyse je možné bez problémů shlédnout i dnes. Má to však háček. Dílo sice bylo vytvořeno začátkem nového milénia, nikoliv ovšem v plenéru, ale podle skic a fotografie ze 40. let 20. století. A tak, kdo zavítá na Jalovčí, nesmí být překvapen, že místo romantické siluety Lomnice uvidí převážně slivoně, trnky, šípkové růže s ostružinami, několik borovic a dubů a hlavně celou stráň janovců. Je jich tolik, že spíš než Jalovčí by tomuto místu slušelo jméno Janovčí. Jen tu a tam zůstaly zachovány zbytky chudých suchých trávníků, nicméně vzácné vstavače kukačky, které se zde dříve také vyskytovaly[1], již nenajdeme. Někdejší výhled na městečko ale přece jen úplně nezmizel. Stačí za ním vystoupat do koruny borovice rostoucí u rulové skalky, kterou malíř zachytil (zřejmě i s několika janovci) na levém okraji obrazu. Lomnické panoráma s dominantním zámkem a kostelem Navštívení Panny Marie neztratilo nic ze svého kouzla. Mírně se rozšířila zástavba, v popředí pak přibyl areál bývalého JDZ Podhorácko. Celoživotní tvůrčí inspirací a symbolem domova byly pro Emanuela Ranného st. sady ovocných dřevin. Přestože okolí Lomnice je stále krajem ovocných stromů, v porovnání se stavem v polovině 20. století jich na jaře rozkvétá přece jen méně, a to by autora obrazu nejspíš netěšilo.

Text a fotografie: Tomáš Koutecký

[1] Rozhovor s Janem LACINOU (1944–2020), okolo roku 2012. Hybešova 630. Tišnov.