Propast Macocha bezesporu patří mezi malířsky nejfrekventovanější motivy z Moravského krasu. Oblíben byl zejména pohled z dnešního dolního můstku na hlavní macošskou stěnu. Malovali jej například František Richter (1774–1860), Adolf Friedrich Kunike (1777–1838), Jakob Alt (1789–1872), Bedřich Havránek (1821–1899) nebo Otakar Kubín (1883–1969). Motiv v roce 1930 zpracoval také šlapanický rodák Alois Kalvoda (1875–1934), který ho pojal jako přírodní zákoutí s oponou lesa v teplém poledním protisvětle. Chybí nejen jakákoliv stafáž, ale autor vynechal rovnou celý dolní můstek (zbudovaný v roce 1899), jehož plošina je pouze naznačena jako terénní vlna. Přestože můstek nenamaloval, mohl z něj v roce 1930 sestoupit až na dno propasti po 80 m dlouhém ocelovém žebři instalovaném Karlem Absolonem (1877–1960) v roce 1913 (ABSOLON 1970). Dole by ho uvítal nejen jeskynní chlad, ale při troše štěstí i jedna z nejvzácnějších rostlin české květeny, slavná kruhatka Matthioliho, v Macoše objevená teprve roku 1919 (ZAJÍČEK 2019). Kalvodův pohled v současnosti částečně cloní zapojený lesní porost, který neumožňuje pořídit srovnávací záběr v době olistění. Celkově ale v nedávné době živých stromů v jícnu Macochy ubylo. Po roce 2018 totiž odumřela řada starších smrků, jejichž souše nyní trčí nad hlubinou. Prozatím stejný osud nepotkal smrk, který stojí v popředí fotografie. Mohlo by se zdát, že se dokonce jedná o identický kmen, jaký vidíme i na malířově obrazu. Reálně je však ten dnešní o generaci mladší.
Text a fotografie: Tomáš Koutecký
ABSOLON, Karel, 1970. Moravský kras 2. Academia, Praha, 345 s.
SUTORÝ, Karel, 2009. Cévnaté rostliny propasti Macocha po 150 letech výzkumu. Příroda, Praha. 28: 225–245.
ZAJÍČEK, Petr, 2019. Sto let od unikátního botanického nálezu v Macoše. Ochrana přírody 5: 36–38.
