Zámek Napajedla nad Moravou


Zámek Napajedla nad Moravou
Rok:
Výtvarný druh:
Materiál:
Technika:

Visual Portfolio, Posts & Image Gallery for WordPress

S citem pro vystižení určujících znaků místa si brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) vybral roku 1834 pravý břeh řeky Moravy, aby z něj ztvárnil tehdejší podobu Napajedel. Dojem z vodního prvku zapsaného i do názvu města (hydronymum) umocňuje také okolní členitý reliéf. Řeka Morava – již docela mohutná – se mezi výběžky Chřibů a Vizovických vrchů vtěsnává do úzké Napajedelské brány. Jí odděluje Hornomoravský úval od úvalu Dolnomoravského (DEMEK, MACKOVČIN 2006). Řeka – v 19. století téměř prostá dřevinného břehového doprovodu – umožňovala vyniknout své velikosti a přehlédnout nad ní siluetu města. Však malíř pohled do krajiny ještě umocnil ve své kresbě zkrácením širokého panoramatického záběru. V dálce, za tehdejším dřevěným mostem dal zveličením vyniknout kopcům, nejspíše nad Hostišovou. Nad náměstím se v záběru vypíná barokní kostel sv. Bartoloměje a barokní nový zámek. V nejvyšší poloze nad městem vystupuje vrch Kalvárie (258 m n. m.) s trojicí křížů. Zatímco tehdy byl odlesněný, dnes kříže nejsou z dálky pro lesní porost vidět. Snad i tam mohly růst druhy suchých trávníků a luk uváděné od Napajedel na sklonku 19. století (FORMÁNEK 1887, 1896). Byly to např. čilimník řezenský, hořec křížatý, hvozdíček prorostlý, vousatka prstnatá, rudohlávek (vstavač) kukačka nebo stepní běžec řepovník vytrvalý. Také záznamy některých vzácných mokřadních druhů z nivy Moravy dávají tušit, že se od 19. století krajina k nepoznání proměnila. Jsou to třeba druhy zmizelých slatin ostřice Davallova, ostřice Hostova a ostřice žitná (FORMÁNEK 1887), které v širokém okolí již nenajdeme. Pokojnou atmosféru Richterova výjevu s tiše proudící řekou nahrazují v 21. století překážky silnic s proudy bezútěšného dopravního ruchu.

Text a fotografie: Petr Halas


DEMEK, Jaromír, MACKOVČIN, Peter, ed., 2006. Zeměpisný lexikon ČR. Vydání 2. AOPK ČR. Brno. 580 s.

FORMÁNEK, Eduard, 1887. Květena Moravy a rakouského Slezska. Díl 1. Moravská akciová tiskárna. Brno. 864 s.

FORMÁNEK, Eduard, 1896. Květena Moravy a rakouského Slezska. Díl 2. Moravská akciová tiskárna. Brno. 609 s. (865–1474) + rejstřík.

Místo a směr srovnávacího záběru (49.1675861°N, 17.5070269°E, 47°) na podkladu Základní mapy ČR.

Visual Portfolio, Posts & Image Gallery for WordPress