-
Zámek Napajedla nad Moravou
S citem pro vystižení určujících znaků místa si brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) vybral roku 1834 pravý břeh řeky Moravy, aby z něj ztvárnil tehdejší podobu Napajedel. Dojem z vodního prvku zapsaného i do názvu města (hydronymum) umocňuje také okolní členitý reliéf. Řeka Morava – již docela mohutná – se mezi výběžky Chřibů a Vizovických Více…
-
Hrad Buchlov
K nejhezčím zobrazením Buchlova patří barevná litografie německého malíře Augusta Carla Hauna (1815–1894). Jako jednu z celého souboru moravských a slezských vedut ji vydal olomoucký nakladatel Eduard Hölzl (HÖLZL a kol. 1857–1860). Pohled na pohádkově vyhlížející hrad dotváří útulná atmosféra s tábořištěm cikánských tuláků, která musí proniknout k srdci každého vandrovníka. Zatímco na řadě svých záběrů zachytil August Carl Více…
-
Pohled z Babího lomu do krajiny směrem k Brnu
Jedinečný pohled z Babího lomu k jihu je kvůli náročnému stoupání ze všech stran vždy zasloužený. Babí lom se vypíná na jihozápadním okraji Drahanské vrchoviny mezi Lelekovicemi a Svinošicemi k 562 m nadmořské výšky. Dovoluje tak z rozhledny (526 m n. m.) spatřit široký výhled na severní okolí Brna a přes první výběžky moravských Karpat dohlédnout až do daleké Více…
-
Pohled na zříceninu od Svratky (Dalečín)
Romantická ruina hradu Dalečína uprostřed stejnojmenné obce jakoby nepodléhala času. František Richter ji před bezmála dvěma sty lety zachytil téměř identickou, jakou ji vidíme dnes. Na rozdíl od 30. let 19. století je však v současnosti ukrytá v porostu severoamerických douglasek a dřevinami zarostly i svahy hradního návrší. Hradem však výčet dalečínských pamětihodností zdaleka nekončí. Více…
-
Hrad Bítov
Není divu, že se lidem zalíbilo už od nepaměti v kraji, kde se řeky vinou jako stuhy tvrdým horninám navzdory. Na jihozápadním pomezí jihozápadní Moravy a dolnorakouské Lesní čtvrti (Waldviertel) k tomu měli naši předkové už od pravěku mnoho příležitostí. Jednu takovou využili nejpozději ve velkomoravské době nad soutokem Želetavky a Dyje. Hrad Bítov navazující na Více…
-
Velehrad
Význačná a z daleké krajiny viditelná silueta trojvrší Holého kopce (548 m n. m.), Buchlova (509 m n. m.) a Modly (510 m n. m.) je neoddělitelně spjata nejen s pohořím Chřibů, ale i s Velehradem. Však se také záběr přes starobylý klášter stal na pozadí trojvrší s hradem Buchlovem námětem celé řady malířů. Vedle Františka Richtera (1774–1860), Augusta Více…
-
Krytý most ve Štěpánově severně od Nedvědice
Břehy málokteré z našich řek spojuje tolik krytých lávek, jako je tomu u Svratky. Tu ve Štěpánově nad Svratkou, kterou roku 1922 ztvárnil Karel Werner ještě v původní podobě, lze dnes snadno přehlédnout, protože se dochovala jen částečně. Nejstarším dokladem o ní je vyobrazení Štěpánova z roku 1817 malíře Dittmara[1], uloženém na hradě Pernštejně (JURMAN 2014). Dřevěná část Více…
-
Zřícenina Trnávka. Trnávka od západu
Brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) byl ve své tvorbě až na malé výjimky věrný Moravě. Nejinak tomu bylo i se zříceninou Cimburku, ležícího ještě dostatečně daleko od zemských hranic s Čechami, aby si jej mohl zařadit do svého seznamu moravských lokalit. V 1. polovině 19. století to zřejmě už nebyl žádný jiný malíř, který by zachytil tehdejší Více…
-
Městys a zámek Letovice nad Svitavou
Ještě než Letovice v rozmezí let 1833 až 1835 ztvárnil od jihu a východu rakouský litograf Adolf Friedrich Kunike (1777–1839), zachytil jejich podobu roku 1831 od západu brněnský malíř František Richter (1774–1860). Svůj záběr směřoval od úpatí strmých svahů Českomoravské vrchoviny přes společnou nivu Křetínky a Svitavy k městu a k jeho dominantám na pozadí kopcovitého reliéfu západního okraje Více…
-
Hrad Bítov od ústí Želetavky do Dyje
S Františkem Richterem (1774–1860) stojí zato toulat se minulostí. Vedle pohádkového záběru do starosvětského městečka od západu v obrazu Hrad Bítov ze zadní strany (1832) zachytil hrad také od jihu. Právě tam se v ústí Želetavky do Dyje otevírala přírodní brána do starého Bítova. Strážila ji po staletí nezaměnitelná „skalka“, jíž přisoudil bělavý trus dravých ptáků hanlivé pojmenování[1]. Více…
