Význačná a z daleké krajiny viditelná silueta trojvrší Holého kopce (548 m n. m.), Buchlova (509 m n. m.) a Modly (510 m n. m.) je neoddělitelně spjata nejen s pohořím Chřibů, ale i s Velehradem. Však se také záběr přes starobylý klášter stal na pozadí trojvrší s hradem Buchlovem námětem celé řady malířů. Vedle Františka Richtera (1774–1860), Augusta Hauna (1815–1894) a dalších méně známých malířů zpodobnil záběr od východu i proslulý český krajinář Julius Mařák (1832–1899). Jeho obraz zdobí s obrazy dalších význačných míst naší země předsíň královské lóže Národního divadla v Praze. Zatímco Julius Mařák se nechal záběrem k Velehradu inspirovat z nivy potoka Salašky, František Richter a po něm také August Haun zachytili klášter i s okolím ze svahů nad cestou k Velehradu z libozvučně pojmenované polní trati Vyrubanec. Je nesporné, že starosídelní krajina a příroda okolo Velehradu byla dlouhodobě formovaná lidmi. Dosvědčují to z viditelných památek vedle pozdně románského, původně cisterciáckého kláštera dostavěného někdy ve 40. letech 13. století (NEKUDA a kol. 1992) také hrad Buchlov, vybudovaný v 2. polovině 13. století (HOSÁK a kol. 1981), jedno z významných center Velké Moravy Veligrad (nynější Staré Město u Uherského Hradiště) i pravěké sídliště z pozdní doby bronzové (TOMÁŠEK a kol. 2015) na Holém kopci. V době Františka Richtera, Augusta Hauna i Julia Mařáka si krajina pravděpodobně udržovala v základních rysech podobnou strukturu a zřejmě i druhové bohatství jako v předcházejících staletích. Naznačuje to celá řada druhů rostlin zaznamenaných do konce 19. století (FORMÁNEK 1887, 1896), které se staly objektem zájmu mnoha badatelů, nejen pro přírodní rozmanitost teplé oblasti jihovýchodní Moravy.
Při toulání se v myšlenkách o dřívější podobě krajiny Velehradu je však třeba opatrnosti. Svědčí o tom legenda o velehradském mnichu Fortunátovi. Mnich sedící na výchozech světlých hornin ve stínu košatých buků, tak typických právě pro krajinu Chřibů, je ztvárněn ve snění v barokním obrazu Jana Jiřího Etgense (asi 1691–1757) umístěného pod kůrem velehradské baziliky.
Legenda vychází z cisterciáckého prostředí a vypráví o mnichu, kterého z kláštera vylákal nebesky krásný zpěv ptáčka do nedalekého háje. Tam, okouzlen zpěvem, mnich Fortunát usnul a přitom nepoznatelně uplynulo celých tři sta let. Po procitnutí spěchal do kláštera, ale nepoznával vrátného ani žádného z bratří. Teprve učený opat mu jeho příběh objasnil (HUDEC 2010). Ve Velehradě by dosud předlohou takového zpěváčka mohl být slavík obecný, který v houštinách okolo Salašky dodnes tluče ve svém čarozpěvu. Avšak nynější podoba Velehradu by dnes dříve, než cizí vrátný přispěla k Fortunátovu procitnutí. Mnich by při návratu z háje – dnes potemnělého[1] a druhově ochuzeného po ukončení staletí trvajícího tradičního lesního hospodaření – už nemíjel rozkvetlé louky a pastviny a pestrými plevely zbarvená pole. Na nich ještě v 19. století rostly dnes vzácné a od Velehradu vymizelé druhy jako černucha rolní, černýš hřebenitý, čilimník řezenský a čilimník nízký, čistec německý, hlaváček jarní, hvozdík pyšný, sasanka lesní, vstavače (osmahlý a vojenský) a rudohlávek (vstavač) kukačka. V nivě Salašky u kláštera, v níž František Richter křivkou naznačil její přirozené vinutí, by neviděl ani stopu po druhově bohatých vlhkých loukách s olešníkem kmínnovým, kruštíkem bahenním a prstnatcem májovým (FORMÁNEK 1887, 1896). Snad by dnes ale mnicha Fortunáta potěšil zpěv rákosníků a s nadějí by opět zavřel oči kolébán melodií slavičího zpěvu.
Text a fotografie: Petr Halas
[1] NEKUDA a kol. (1992) uvádějí pastvu dobytka poddaných v lesích náležejících k hradu Buchlovu.
FORMÁNEK, Eduard, 1887. Květena Moravy a rakouského Slezska. Díl 1. Moravská akciová tiskárna. Brno. 864 s.
FORMÁNEK, Eduard, 1896. Květena Moravy a rakouského Slezska. Díl 2. Moravská akciová tiskárna. Brno. 609 s. (865–1474) + rejstřík.
HOSÁK, Ladislav, ZEMEK, Metoděj, FIALA, Zdeněk, PAVEL, Jakub, JANÁČEK, Josef, KOTEK, Ludvík, 1981. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1., Jižní Morava. Nakladatelství Svoboda. Praha. 364 s.
HUDEC, Petr, 2010. O mnichu Fortunátovi. In Velehradský zpravodaj. Obecní úřad Velehrad. Velehrad. Č. 32, s. 6.
NEKUDA, Vladimír (ed.), 1992. Vlastivěda moravská. Uherskohradišťsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Brno. 855 s.
TOMÁŠEK, Martin (ed.), DEHNEROVÁ, Hana, KANIOVÁ, Petra, KIECOŇ, Marek, KNECHTOVÁ, Alena, KOLÁŘ, František, KOS, Petr, MACKŮ, Pavel, MACHOVÁ, Barbora, MERTA, David, PRIX, Dalibor, STÁNSKÁ, Radmila, ŠLÉZAR, Pavel, VORLÍČKOVÁ, Dagmar, ZEZULA, Michal, ZEZULOVÁ, Michaela, 2015. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. Národní památkový ústav. Praha. 438 s.
