Romantická ruina hradu Dalečína uprostřed stejnojmenné obce jakoby nepodléhala času. František Richter ji před bezmála dvěma sty lety zachytil téměř identickou, jakou ji vidíme dnes. Na rozdíl od 30. let 19. století je však v současnosti ukrytá v porostu severoamerických douglasek a dřevinami zarostly i svahy hradního návrší. Hradem však výčet dalečínských pamětihodností zdaleka nekončí. Známé jsou středověké fresky v kostele sv. Jakuba Většího, Jaroškova funkcionalistická vila nebo lovecký zámeček v tyrolském stylu, který od roku 1850 stojí v místě původního zámku zachyceného Richterem vpravo od zříceniny. Nikde, a to dokonce ani v památkovém katalogu Národního památkového ústavu, pak kupodivu nenajdeme informaci o nebývale zachovalém historickém kamenném jezu, který kresbě i současnému pohledu dominuje v popředí. Za zmínku stojí také samotné břehy Svratky a nivní louka, odkud malíř svůj pohled pořídil. V průběhu jara na nich rozkvétá řada druhů rostlin, z nichž některé se v české krajině stávají stále vzácnějšími. Jmenujme alespoň rdesno hadí kořen a krvavec toten, vedle nichž můžeme objevit také orseje, sasanky hajní, prvosenky vyšší nebo nenápadnou pižmovku. Na kresbě na první pohled zaujme také výrazná rulová skalka spadající do nadjezí. Její reálná předloha je mnohem skromnější a lze ji snadno přehlédnout. Nicméně zajímavý skalní útvar je přesto nedaleko. Jmenuje se Ostrá skála a nachází se za hřebem v pozadí obrazu. Jeho svahy se jeví v první polovině 19. století podobně odlesněné jako dnes. Současný stav je však důsledkem kůrovcové kalamity, která se nevyhnula ani údolí Svratky. Odtěžení suchých smrkových monokultur alespoň otevřelo dávno zapomenuté pohledy na obec a její okolí.

Text a fotografie: Tomáš Koutecký