-
Pohled na zámek Uherčice
Není divu, že se pro svůj půvab i poněkud v ústraní ležící Uherčice staly námětem pro malíře. Roku 1833 se tam sešli přinejmenším hned dva. Na svých cestách jihozápadní Moravou je zachytil brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) [1], a v ještě působivějším akvarelu i vídeňský akademický malíř Georg Scheth (1808–1840). Oba obrazy ztvárněné ve stejné době Více…
-
Pohled na zříceninu od Svratky (Dalečín)
Romantická ruina hradu Dalečína uprostřed stejnojmenné obce jakoby nepodléhala času. František Richter ji před bezmála dvěma sty lety zachytil téměř identickou, jakou ji vidíme dnes. Na rozdíl od 30. let 19. století je však v současnosti ukrytá v porostu severoamerických douglasek a dřevinami zarostly i svahy hradního návrší. Hradem však výčet dalečínských pamětihodností zdaleka nekončí. Více…
-
Hrad Bítov
S Františkem Richterem (1774–1860) stojí zato toulat se minulostí. Vedle pohádkového záběru do starosvětského městečka od západu v obrazu Hrad Bítov ze zadní strany (1832) zachytil hrad také od jihu. Právě tam se v ústí Želetavky do Dyje otevírala přírodní brána do starého Bítova. Strážila ji po staletí nezaměnitelná „skalka“, jíž přisoudil bělavý trus dravých ptáků hanlivé pojmenování[1]. Více…
-
Děvičky
Pohled na romantickou hradní zříceninu Děvičky u Pavlova od malíře Wenze Grölla (1889–1969) zachycuje harmonickou krajinu severovýchodních svahů Pálavy, jež se zvedají z nivy Dyje právě zalité jarní povodní. Od roku 1988 povodňové vody nahrazuje hladina Dolní novomlýnské nádrže o rozloze téměř 17 čtverečních kilometrů, pod níž zmizela nejcennější část podpálavských luhů. Přestože kvůli přehradě do Více…
-
Hrad Bítov
Není divu, že se lidem zalíbilo už od nepaměti v kraji, kde se řeky vinou jako stuhy tvrdým horninám navzdory. Na jihozápadním pomezí jihozápadní Moravy a dolnorakouské Lesní čtvrti (Waldviertel) k tomu měli naši předkové už od pravěku mnoho příležitostí. Jednu takovou využili nejpozději ve velkomoravské době nad soutokem Želetavky a Dyje. Hrad Bítov navazující na Více…
-
Holáskova cihelna
Jan Křtitel Kunstovný (1854–1942), rodák z Třeboně, se stal významnou osobností kulturního a společenského života v Ústí nad Orlicí. Tento učitel, později ředitel chlapecké školy, výborný muzikant a divadelník, zachytil na svých obrazech, jak se měnil vzhled města od konce 19. století do téměř poloviny 20. století. Jedním z míst, jež v Ústí nad Orlicí Více…
-
Zřícenina Trnávka. Trnávka od západu
Brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) byl ve své tvorbě až na malé výjimky věrný Moravě. Nejinak tomu bylo i se zříceninou Cimburku, ležícího ještě dostatečně daleko od zemských hranic s Čechami, aby si jej mohl zařadit do svého seznamu moravských lokalit. V 1. polovině 19. století to zřejmě už nebyl žádný jiný malíř, který by zachytil tehdejší Více…
-
Městys a zámek Letovice nad Svitavou
Ještě než Letovice v rozmezí let 1833 až 1835 ztvárnil od jihu a východu rakouský litograf Adolf Friedrich Kunike (1777–1839), zachytil jejich podobu roku 1831 od západu brněnský malíř František Richter (1774–1860). Svůj záběr směřoval od úpatí strmých svahů Českomoravské vrchoviny přes společnou nivu Křetínky a Svitavy k městu a k jeho dominantám na pozadí kopcovitého reliéfu západního okraje Více…
-
Hrad Bítov od ústí Želetavky do Dyje
S Františkem Richterem (1774–1860) stojí zato toulat se minulostí. Vedle pohádkového záběru do starosvětského městečka od západu v obrazu Hrad Bítov ze zadní strany (1832) zachytil hrad také od jihu. Právě tam se v ústí Želetavky do Dyje otevírala přírodní brána do starého Bítova. Strážila ji po staletí nezaměnitelná „skalka“, jíž přisoudil bělavý trus dravých ptáků hanlivé pojmenování[1]. Více…
-
Hrad Bítov ze zadní strany
Není divu, že se lidem zalíbilo už od nepaměti v kraji, kde se řeky vinou jako stuhy tvrdým horninám navzdory. Na jihozápadním pomezí jihozápadní Moravy a dolnorakouské Lesní čtvrti (Waldviertel) k tomu měli naši předkové už od pravěku mnoho příležitostí. Jednu takovou využili nejpozději ve velkomoravské době nad soutokem Želetavky a Dyje. Hrad Bítov navazující na Více…
