-
Zámek Napajedla nad Moravou
S citem pro vystižení určujících znaků místa si brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) vybral roku 1834 pravý břeh řeky Moravy, aby z něj ztvárnil tehdejší podobu Napajedel. Dojem z vodního prvku zapsaného i do názvu města (hydronymum) umocňuje také okolní členitý reliéf. Řeka Morava – již docela mohutná – se mezi výběžky Chřibů a Vizovických Více…
-
Trhové městečko Doubravník nad Svratkou u Pernštejna, severozápadní pohled
Snad nejmalebnějším místem na středním toku Svratky na Českomoravské vrchovině je Doubravník. Starobylé městečko s neopomenutelným vegetačním názvem je jmenované poprvé v listině z roku 1208[1]. Jeho historie je spojena s poněkud tajemným klášterem sester augustiniánek, založeným ještě dříve[2] než proslulá Porta coeli v Předklášteří (HRÁDEK a kol. 2008). Pohled na Doubravník z levobřežních svahů nad Svratkou, kde jej František Více…
-
Pohled z Babího lomu do krajiny směrem k Brnu
Jedinečný pohled z Babího lomu k jihu je kvůli náročnému stoupání ze všech stran vždy zasloužený. Babí lom se vypíná na jihozápadním okraji Drahanské vrchoviny mezi Lelekovicemi a Svinošicemi k 562 m nadmořské výšky. Dovoluje tak z rozhledny (526 m n. m.) spatřit široký výhled na severní okolí Brna a přes první výběžky moravských Karpat dohlédnout až do daleké Více…
-
Pohled na zříceninu od Svratky (Dalečín)
Romantická ruina hradu Dalečína uprostřed stejnojmenné obce jakoby nepodléhala času. František Richter ji před bezmála dvěma sty lety zachytil téměř identickou, jakou ji vidíme dnes. Na rozdíl od 30. let 19. století je však v současnosti ukrytá v porostu severoamerických douglasek a dřevinami zarostly i svahy hradního návrší. Hradem však výčet dalečínských pamětihodností zdaleka nekončí. Více…
-
Zřícenina Trnávka. Trnávka od západu
Brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) byl ve své tvorbě až na malé výjimky věrný Moravě. Nejinak tomu bylo i se zříceninou Cimburku, ležícího ještě dostatečně daleko od zemských hranic s Čechami, aby si jej mohl zařadit do svého seznamu moravských lokalit. V 1. polovině 19. století to zřejmě už nebyl žádný jiný malíř, který by zachytil tehdejší Více…
-
Městys a zámek Letovice nad Svitavou
Ještě než Letovice v rozmezí let 1833 až 1835 ztvárnil od jihu a východu rakouský litograf Adolf Friedrich Kunike (1777–1839), zachytil jejich podobu roku 1831 od západu brněnský malíř František Richter (1774–1860). Svůj záběr směřoval od úpatí strmých svahů Českomoravské vrchoviny přes společnou nivu Křetínky a Svitavy k městu a k jeho dominantám na pozadí kopcovitého reliéfu západního okraje Více…
-
Hrad Bítov od ústí Želetavky do Dyje
S Františkem Richterem (1774–1860) stojí zato toulat se minulostí. Vedle pohádkového záběru do starosvětského městečka od západu v obrazu Hrad Bítov ze zadní strany (1832) zachytil hrad také od jihu. Právě tam se v ústí Želetavky do Dyje otevírala přírodní brána do starého Bítova. Strážila ji po staletí nezaměnitelná „skalka“, jíž přisoudil bělavý trus dravých ptáků hanlivé pojmenování[1]. Více…
-
Hrad Bítov ze zadní strany
Není divu, že se lidem zalíbilo už od nepaměti v kraji, kde se řeky vinou jako stuhy tvrdým horninám navzdory. Na jihozápadním pomezí jihozápadní Moravy a dolnorakouské Lesní čtvrti (Waldviertel) k tomu měli naši předkové už od pravěku mnoho příležitostí. Jednu takovou využili nejpozději ve velkomoravské době nad soutokem Želetavky a Dyje. Hrad Bítov navazující na Více…
-
Valtice – pavilon Rendezvous ve formě triumfiálního oblouku
Roku 1832 zavítal do Valtic brněnský malíř František Richter (1774–1860). Zachytil starobylé Valtice, jejichž okolní krajina byla nedlouho předtím dotvořena romantickými stavbami. Jednou z nich byl i letohrádek Belvedér budovaný mezi roky 1803–1806 a určený k dalekým výhledům. Právě od něj malíř Valtice zachytil. Tehdy ještě zůstával výstižným i německý název původně dolnorakouského města Feldsberg – Více…
-
Kolonáda ve Valticích
Roku 1832 zavítal do Valtic brněnský malíř František Richter (1774–1860). Zachytil starobylé Valtice, jejichž okolní krajina byla nedlouho předtím dotvořena romantickými stavbami. Jednou z nich byl i letohrádek Belvedér budovaný mezi roky 1803–1806 a určený k dalekým výhledům. Právě od něj malíř Valtice zachytil. Tehdy ještě zůstával výstižným i německý název původně dolnorakouského města Feldsberg – Více…
