Josef Jambor patřil k malířům, kteří nemálo svých obrazů pojmenovali bližším určením místa, což usnadňuje lokalizaci. Nebylo tomu tak ovšem u obrazů Polní cesta (1918) a Cesta na Vysočině (1928). Jejich datace ale napověděla, že mohly být nejspíše malovány někde v okolí Nového Města[1], v jehož zázemí malíř v té době převážně výtvarně působil. Na obou obrazech je zachycen kopec Kalvárie (675 m n. m.), nazývaný také Kaplisko. Jako výrazná dominanta východního okolí Nového Města byl už roku 1483 využit k postavení (zřejmě dřevěné) kaple, nahrazené roku 1680 třemi dřevěnými kříži. K jejich obměně nynějšími žulovými (roku 1832) vedla obyvatele města pozoruhodná, několik hodin trvající červená záře na vrcholu kopce v noci z 10. na 11. prosince roku 1831 (ČERNÝ 2000). V obrazu Polní cesta zachytil Josef Jambor západní úbočí Kalvárie s naznačenými pruhy políček[2], s cestou[3], tehdy nezpevněnou a doprovázenou rovnanou řadou kamení vybíraného z okolních pozemků. Dnes jsou pole zalučněna a louky, jež autor zachytil vpravo od cesty, zcela ztratily svoji druhovou pestrost. Po dřívějších květnatých vlhkých loukách se „studánkami“[4], v nichž si sekáči chladívali „žitnou“ (sekáčskou – jak jí říkávali[5]), nejsou po provedených melioracích téměř památky.
Ústřední motiv cesty si Josef Jambor zvolil i o deset let později. Roku 1928 zachytil svahy Kalvárie od východu, z rovinatého okolí rybníka Trnka, který byl založen na plužině zaniklé vesnice Mnichov. Malíř ztvárnil zorněné svahy Kalvárie i protějšího bezejmenného vršku. Hlavní motiv – cesta – již svým vinutím a zřejmým častým překládáním v širokém koridoru napovídá o vlhké pramenné oblasti potoka Zátok, jež Trnku a další rybníky napájí. Místo bylo tehdy stejně jako dnes využito jako louka. Na rozdíl od současnosti, kdy je louka strojově a jednorázově sečena, jsou v obrazu patrné plochy různorodě vyžínané. Snad také proto se už na nich staly vzácností dříve samozřejmé prstnatce májové. Realistickou věrnost Josefa Jambora dosvědčují i takové detaily, jakými jsou oblé balvany durbachitů na bezejmenném návrší, budující i podloží sousední Kalvárie. Proto zůstávají zatím nedořešenou záhadou malířem zachycené, dnes neexistující balvany uprostřed horizontu.
Text: Petr Halas
[1] Oba obrazy lokalizoval Jan Lacina.
[2] Ačkoliv se obraz jeví mírně stylizovaný, bylo možné vlevo od cesty rozlišit širší pruh „Čejkova“ pole a nad ním ještě úzký proužek „Formánkova“ políčka. Rozhovor s Jaroslavem ČEJKOU, 2020. Nové Město na Moravě č. p. 475. Nové Město na Moravě 24. 9.
[3] V roce 1928 byla okolo cesty vysázená na počest padlých vojínů v první světové válce alej 80 šumavských klenů nazvaná Alej osvobození. Dle slov pamětníků bylo majitelům okolních políček trnem v oku, že jim budou zasazené kleny stínit a ujídat živiny. Proto je zavčasu omezovali v růstu, až se jich většinu podařilo omezit úplně. Rozhovor s Jaromírem ČERNÝM, 2021. Nové Město na Moravě 21. 9.
[4] Jedna „studánka“ byla hned vpravo od polní cesty v záběru obrazu Polní cesta. Rozhovor s Jaroslavem ČEJKOU, 2020. Nové Město na Moravě č. p. 475. Nové Město na Moravě 24. 9.
[5] Rozhovor s Miladou ZELENOU, 2021. Blatiny č. p. 475. Blatiny 15. 9.
ČERNÝ, Jaromír, 2000. Kaplisko: kronika zapsaná do krajiny. Novoměstský okrašlovací spolek. Nové Město na Moravě. 33 s.
