Milovský rybník


Zatímco jsou spodní části svahů většiny kopců vymezujících Milovskou kotlinu posázeny roztroušenými chalupami, svahy Malinské skály (811 m n. m.) a Suchého kopce (815 m n. m.) jsou zalesněny až k úpatí. Umocňují tak celkový dojem z řady lesnatých vrchů táhnoucích se od Blatin, od výrazného Drátníku (776 m n. m.) až po Devět skal (836 m n. m.). Dnešní temně zbarvené lesy, tvořené převážně smrkovými monokulturami, nahradily dřívější acidofilní bučiny. Jen na vlhkých místech rostly přirozeně rašelinné a podmáčené smrčiny. Svým názvem to dosvědčuje i Černý potok, napájející Milovský rybník. Okolí Milovského rybníka se za nedlouhou historii, od doby, kdy byl založen (roku 1610)[1], stalo dějištěm převratných změn. Už v první polovině 18. století byl v jeho okolí postaven vrchnostenský dvůr s kořalnou a objekty železářské huti (vysoká pec, hamr a drátovna), které se na přelomu 18. a 19. století spolu s dalšími blízkými železárnami podepsaly na přeměně dřevinné skladby okolních lesů. Josef Jambor roku 1954 již zobrazil krajinu dlouho po zániku železářské výroby (vysoká pec byla v provozu do roku 1830, hamr do roku 1869) doprovázeným úbytkem obyvatelstva. Ačkoliv se tou dobou již odehrávaly další společensko-hospodářské zvraty, zachytil ještě krajinu s tradičním využitím. Louky v popředí záběru svými různobarevnými odstíny zřejmě prozrazují ještě mozaikovité sečení. Vyšší části nivy Svratky na dně Milovské kotliny jsou dokonce zorněny. Barva jednotlivých políček a především bílé květy mokřadní řeřišnice hořké v popředí prozrazují rozpukající přírodu na přelomu dubna a května. Z místa, odkud Josef Jambor obraz Milovský rybník maloval, nebrání výhledu na vodní hladinu jen nálety zarostlý mokřad dodnes doprovázený řeřišnicí hořkou, ale i vzdálenější vzrostlý smrkový les v pravobřeží Blatinského potoka.

Text: Petr Halas


[1] Milovský rybník roku 1610 založil tehdejší majitel novoměstského panství Vilém Dubský z Třebomyslic (SVOBODA 1948).


SVOBODA, Josef František, 1948. Vlastivěda moravská. II, Místopis Novoměstský okres. Musejní spolek. Brno. 720 s. + obrazové přílohy.

Místo a směr (49.6683483°N, 16.1070711°E, 260°) pořízení srovnávací fotografie na podkladu Základní mapy ČR.

Visual Portfolio, Posts & Image Gallery for WordPress