-
Předjaří u Krátké
Stejný moment probouzejícího se jara jako v obraze Rokytenské louky (1953) namaloval Josef Jambor o pár let dříve i poblíž Krátké. V obraze K jaru u Krátké jsou hlavním objektem vlhké louky s kvetoucími blatouchy, které se nacházejí v mělké sníženině pramenné oblasti Blatinského potoka. Směrem na jihovýchod je z těch míst krásný výhled na vrcholový hřbet od Metodky (788 Více…
-
K jaru u Krátké
Stejný moment probouzejícího se jara jako v obraze Rokytenské louky (1953) namaloval Josef Jambor o pár let dříve i poblíž Krátké. V obraze K jaru u Krátké jsou hlavním objektem vlhké louky s kvetoucími blatouchy, které se nacházejí v mělké sníženině pramenné oblasti Blatinského potoka. Směrem na jihovýchod je z těch míst krásný výhled na vrcholový hřbet od Metodky (788 Více…
-
Deštivá nálada
Jedním z celé řady malířových záběrů z návrší mezi Krátkou a Samotínem je pohled přes kvetoucí louky na východ. I v šedivé cloně „deštivé nálady“ je uprostřed nevelkého obrazu zřetelný smrkový les na návrší Jelínkova kopce (707 m n. m.) nad Sněžným. Jelínkův kopec je na Jamborových obrazech zachycen často. Za ním na horizontu splývají bližší vrch Štarkov (679 m n. Více…
-
Hruška v širém poli
Nebyly to jen typické dřeviny Vysočiny – jeřáb, olše nebo jasan, které Josef Jambor maloval jako hlavní objekty zájmu na pozadí vzdálených horizontů. V klimaticky nepříliš příznivém území povodí horní Svratky maloval malíř opakovaně starou hrušeň v České Cikánce. Stál přitom na cestě vedoucí z vrchu Karlštejna (749 m n. m.). Již tou dobu v těch místech bylo Více…
-
Příchod jara – Milovy
V záběru z Milovské kotliny směrem na východ zachytil malíř od silnice z Milov do Křižánek pohled na Vysoký kopec (806 m n. m.). Na jeho svazích v pozadí se střídají sivozelené proužky ozimů s políčky dosud hnědými, snad již osetými jařinami. Roztroušené domky pod lesem tvoří osadu Podlesí neboli Valdorf, v níž už tehdy střídali Více…
-
Pohled ke Křižánkám
Záběrem k severozápadu vyčerpával Josef Jambor možnosti inspirace ze širokého panoramatu, které bylo možné zhlédnout z Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.). Pohledem na vzdálený zalesněný horizont, táhnoucí se od úbočí Devíti skal (836 m n. m.) vlevo přes vrch Na Čermačkách (722 m n. m.) k nejvýraznějšímu kopci v záběru – U Osla (709 m Více…
-
Milovský rybník
Zatímco jsou spodní části svahů většiny kopců vymezujících Milovskou kotlinu posázeny roztroušenými chalupami, svahy Malinské skály (811 m n. m.) a Suchého kopce (815 m n. m.) jsou zalesněny až k úpatí. Umocňují tak celkový dojem z řady lesnatých vrchů táhnoucích se od Blatin, od výrazného Drátníku (776 m n. m.) až po Devět skal (836 m Více…
-
Jarní pohled na Blatinách
Jedním z nejpřitažlivějších obrazů Josefa Jambora je Jarní pohled na Blatinách. Vtahuje totiž pozorovatele prostřednictvím cesty lemované zbarveným borůvčím mezi rozptýlené blatinské chalupy usazené pod dominantou Buchtova kopce (813 m n. m.). Nad nejníže položenými chalupami Dolních Blatin se v záběru zvedá výběžek lesa Plance, nad ním pak stromy lemovaná stará silnice ze Sněžného do Milov. Pod Více…
-
nedokončená studie obrazu
Někdy v 60. letech 20. století rozpracoval Josef Jambor pohled na Blatiny od Dolního konce. Obraz už ale nedomaloval. Do popředí záběru zasadil Nový rybník, dříve nazývaný také Malý milovský, popř. podle majitele rybníku a okolních polí a luk také Boháčkův. Malíř zachytil jeho část při ústí Blatinského potoka, který jej napájí. Rozsáhlé porosty mokřadních ostřic, Více…
-
Slunce v lese
Mezi méně časté motivy v obrazech Josefa Jambora patřily lesní interiéry. K těm líbivějším jistě náleží ty z listnatých lesů, většinou s rozmanitými křivkami kmenů. Takové ztvárnil např. v obrazech Podzim v listnatém lese (1930) v bučině na Květnici u Tišnova či V listnatém lese (1963) blíže nedohledaném. V obraze Slunce v lese zachytil malíř mladou smrkovou kmenovinu, již prakticky nelze lokalizovat. Stěží by však Více…
