Záběrem k severozápadu vyčerpával Josef Jambor možnosti inspirace ze širokého panoramatu, které bylo možné zhlédnout z Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.). Pohledem na vzdálený zalesněný horizont, táhnoucí se od úbočí Devíti skal (836 m n. m.) vlevo přes vrch Na Čermačkách (722 m n. m.) k nejvýraznějšímu kopci v záběru – U Osla (709 m n. m.) – a k České Cikánce vpravo, zachytil malíř většinu Milovské kotliny. Ústředním motivem obrazu je mozaika zemědělských ploch dekorovaná rozptýlenými dřevinami, lesíky, chalupami a liniemi kamenic. Hned pod svahy (vlevo) prosvěcují bílé štíty tehdejšího stavení u Kubíků (č. p. 3) s okolními (dřívějšími) pazdernami a vpravo od něj je tehdejší Neumannův mlýn (č. p. 5). V pravé části obrazu zachytil malíř výraznou usedlost (č. p. 9), nad níž vystupuje zalesněná Vaškova skála nesoucí jméno po dřívějším majiteli hospodářství. V dálce se nezaměnitelně vine podél silnice uskupení chalup Moravských Křižánek[1].
Přestože jsou pohledy ke Křižánkám z Podlesí stále přitažlivé, i když jim na mnoha místech brání vzrostlé dřeviny, chybí malebná mozaika políček, luk a proužků kamenic. Ty byly přeměněny v jednolité druhově chudé travní porosty. Jen ve sníženinách se dosud udržely typické druhy vlhkých luk Vysočiny – pcháče různolisté, rdesna hadí kořeny, ve vlhčích místech skřípiny lesní a vrbiny obecné. Ačkoliv do tvářnosti krajiny, kterou Josef Jambor zachytil začátkem 50. let 20. století, zasáhl spolu s kolektivizací zemědělství i technický pokrok, nemalý vliv na utváření krajiny měl i vývoj počtu obyvatel. V Křižánkách[2] od druhé poloviny 19. století setrvale klesal jejich počet – od 1399 obyvatel roku 1869, na 777 v roce 1950 (RŮŽKOVÁ, ŠKRABAL 2006), až k 397 roku 2021[3].
Krajinu Milovské kotliny s bližšími pohledy k Českým Milovům i na moravskou stranu ztvárnil Josef Jambor mnohokrát. Učinil tak např. v obrazech Předjaří na milovských loukách (1953), Jaro na milovských loukách (1953), Rozlitá Svratka na Milovech (1958), Příchod jara – Milovy (1951) nebo Olše na Milovských loukách (1958).
Text: Petr Halas
[1] Moravské Křižánky byly nejspíše založeny mezi lety 1392 a 1437, na rozdíl od blízkých podstatně mladších Českých Milov, Moravských Milov a Blatin, založených až v 18. století (SVOBODA 1948).
[2] Nynější Křižánky zahrnují České Křižánky, České Milovy a Moravské Křižánky.
[3] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2021. [Cit. 29. 8. 2021] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112021
RŮŽKOVÁ, Jiřina, ŠKRABAL, Josef, 2006. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. I. díl. Český statistický úřad. Praha. 759 s.
SVOBODA, Josef František, 1948. Vlastivěda moravská. II, Místopis Novoměstský okres. Musejní spolek. Brno. 720 s. + obrazové přílohy.
