Zalesněný hřbet Orlických hor s nejvyšším vrcholem Velkou Deštnou (1116 m n. m.) se stal hlavním motivem obrazu Jindřicha Šimka (1901–1979) z roku 1976. Obraz byl malován z vyhlídky na Podolském kopci (737 m n. m.) u horské obce Uhřínov, jejíž historie se datuje do období prvního významnějšího osídlování Orlických hor ve 12.–14. století. V té době byly Orlické hory pokryty hlubokými lesy s dominancí buku, jedle a smrku. V příměsi se občas nacházel javor klen, se kterým se dnes setkáme nejčastěji ve stromořadích podél cest. Od 15. století však byly místní lesy intenzivně využívány. Buk se těžil jako palivo pro sklářský a hutní průmysl a jedlové dřevo bylo používáno pro stavební účely (FALTYSOVÁ, MACKOVČIN, SEDLÁČEK 2002). Existenci sklářských hutí v této oblasti dokládají i některé místní názvy, jako např. Huťský potok nebo Staré Hutě na svazích Studeného vrchu (883 m n. m.), který vidíme i na Šimkově obrazu. Intenzivní těžba bukového a jedlového dřeva v 16. a 17. století vedla k přeměně lesních porostů na rychle rostoucí smrkové monokultury, které převládají v Orlických horách dodnes. Mýcení původního pralesa však vedlo také ke vzniku otevřené zemědělské krajiny s políčky, loukami, pastvinami a mezemi, které často vznikaly právě v okolí hutí. Dnes můžeme na loukách u Jedlové v Orlických horách a Uhřínova nalézt kriticky ohrožený šafrán karpatský. Ačkoliv jeho výskyt zde pravděpodobně není původní (KAPLAN a kol. 2016), jedná se o jeden z nejvzácnějších druhů orlickohorské flóry.
Text: Jan Divíšek; fotografie: Jan Divíšek, Tomáš Koutecký a Petr Halas
FALTYSOVÁ, Helena, MACKOVČIN Peter, SEDLÁČEK, Miroslav, (ed.) 2002. Chráněná území ČR. V., Královéhradecko. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. 409 s.
Kaplan, Zdeněk, Danihelka, Jiří, Štěpánková, Jitka, Ekrt, Libor, Chrtek, Jindřich ml., Zázvorka, Jiří, Grulich, Vít, Řepka, Radomír, Prančl, Jan, Ducháček, Michal, Kúr, Pavel, Šumberová, Kateřina, Brůna, Josef, 2016. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. Preslia 88. S. 229–322.
