-
Milovský rybník
Milovská kotlina ve Žďárských vrších přitahovala a formovala v 1. polovině 20. století nejednoho malíře. Josef Fiala (1882–1963), původem pražský malíř, si Českomoravskou vrchovinu a Milovskou kotlinu zamiloval natolik, že si na místě dřívějších polí nedaleko Milovského rybníka postavil roku 1935 svoji chatu Toscani. Jeho oblíbeným námětem bylo venkovské obyvatelstvo při práci na poli, senoseči, sběru Více…
-
Pramen Kořeňáku
Obecní pastviny byly jedním z vděčných motivů malíře Františka Řehořka (1890–1982). Rozprostíraly se v nejvýše položených zemědělsky využívaných částech kořeneckého katastru – až k 710 m n. m. – odkud sbíral svoje prameny potok Kořeňák. A sbírá je tam dodnes. Už sama o sobě málo úživná půda na podloží kulmských drob, na mnoha místech podmáčená, omezovala možnosti Více…
-
Motiv ze Strmilova
Obraz Motiv ze Strmilova je milým nahlédnutím do geografické šíře působnosti[1] v díle jednoho z největších malířů Vysočiny Oldřicha Blažíčka (1887–1953). Rodák ze Slavkovic u Nového Města na Moravě se neproslavil jen obrazy Vysočiny, ale i obrazy chrámových interiérů. Přesto se mu stala Vysočina nejvděčnějším malířským námětem a snad nejčastěji to byla Rožná, vesnice jeho dětství. Chudé Více…
-
Po žních
Za náměty zemědělské krajiny, které František Řehořek (1890–1982) vedle figurálních motivů také maloval, nemusel chodit ze svého „letohrádku“, jak jeho vilce někteří z Kořence také říkávali, daleko. Záběr obrazu Po žních bylo možné spatřit už od brány jeho zahrady. Do popředí s panáky sklizeného obilí mu právě vešla pasačka koz… Nad plošinkou v popředí obrazu se zvedají Více…
-
Pastvisko
Obecní pastviny byly jedním z vděčných motivů malíře Františka Řehořka (1890–1982). Rozprostíraly se v nejvýše položených zemědělsky využívaných částech kořeneckého katastru – až k 710 m n. m. – odkud sbíral svoje prameny potok Kořeňák. A sbírá je tam dodnes. Už sama o sobě málo úživná půda na podloží kulmských drob, na mnoha místech podmáčená, omezovala možnosti Více…
-
Santon
Jemné přechody odstínů zelené a hnědé dávají obrazu Rohlenka pokojnou atmosféru, která ostře kontrastuje s nynější dopravní rušností místa. Převažující zemědělský námět obrazu je nepochybně oslavou rodné venkovské krajiny malíře, grafika a sochaře Vladimíra Drápala (1921–2015). Od východu, odkud byl obraz malován, zachytil malíř v místech nynější dálnice z Brna do Olomouce polní trať Zadní Šmolesy, nad Více…
-
Rohlenka
Jemné přechody odstínů zelené a hnědé dávají obrazu Rohlenka pokojnou atmosféru, která ostře kontrastuje s nynější dopravní rušností místa. Převažující zemědělský námět obrazu je nepochybně oslavou rodné venkovské krajiny malíře, grafika a sochaře Vladimíra Drápala (1921–2015). Od východu, odkud byl obraz malován, zachytil malíř v místech nynější dálnice z Brna do Olomouce polní trať Zadní Šmolesy, nad Více…
-
Tvarožná
Harmonická, útulná a venkovská – taková byla Tvarožná na začátku 40. let 20. století. V libě sladěných odstínech barev od pískové až k temně zelené ztvárnil Vladimír Drápal v obrazu Tvarožná východní část své rodné vesnice. Konturami výstižně podtrhl charakter reliéfu. V popředí (vpravo) zřejmě naznačil lomovou stěnu cihelny, nad níž se při malování nacházel. Z vinohradních okrajů Více…
