Ta unkovská dědinečka malovaná, malovaly ju maměnky kvítečkama. Malovaly s láskou k rodné dědině, proto je teď nejpěknější v širé krajině (píseň sboru Šatavan).
Kromě maměnek maloval unkovskou dědinečku také Matěj Trojan (1914–1973). Ač rodák ze Žabčic, většinu života strávil v blízkých Přísnoticích, kam se s rodinou přestěhoval po 1. světové válce. Těžiště inspirace pro svou tvorbu nacházel především v rodném kraji na dolním toku Svratky – v lužních lesích, u říčních ramen či v okolní zemědělské krajině. Až v pokročilém věku vyrážel častěji i dále proti proudu „své“ řeky, do nitra Vysočiny (BRICHTOVÁ 2007). V obraze Květ u vesnice zachytil rybníček obklopený hlavatými vrbami. Mezi nimi lze přes obdělaná pole pozorovat unkovickou dominantu – kostel Nanebevzetí Panny Marie. Výrazný prvek v popředí představují růžově kvetoucí byliny. Nejsou v Trojanově díle výjimkou, rostliny vyobrazoval ve svých obrazech krajin relativně často. Byly to zpravidla druhy obecně známé – např. vraní oko u lesního jezírka či konvalinky na říčním břehu. V obrazu Květ u vesnice však není zcela zřejmé, zda je zachyceným druhem spíše běžný kyprej vrbice než dnes již vzácný a mizející rozrazil dlouholistý. Vstoupení do záběru Trojanova obrazu není snadné. Lužní lesík, který se původně nacházel pouze na východním (z pohledu malíře pravém) okraji rybníčku, totiž vodní plochu zcela obstoupil a z velké části roku ji před okolním světem skrývá. Zahlédnout podobný výjev je tak možné jen v době vegetace bez listí. Díky nynějším technickým možnostem ho lze nahradit snímkem z nadhledu, který navíc umožňuje lépe si prohlédnout samotné Unkovice. Obec se za půlstoletí prostřednictvím výstavby nových domů propojila se sousedními Žabčicemi. Pestrá mozaikovitá políčka z doby Trojanovy se z velké části slila do velkých souvislých lánů. Největší počet záhumenků se dochoval v blízkosti ulice s příznačným pojmenováním Zemědělská. Název na ni navazující Průmyslové však dává tušit, že by se Matěj Trojan při současném pohledu na svůj rodný kraj nejspíše dost podivil.
Hned u rybníčku roste rozložitý dub letní. Svým tvarem prozrazuje, že ještě za malířových časů vyrůstal osamocen. Ze stínu korun stromů ustoupil světlomilný podrost a jen nakrátko se před olistěním objevují jarní efeméry. Ačkoliv po kyprejích není u rybníčku už ani památky, opodál ještě stále úživnou lužní krajinu ohlašuje např. mochna husí, kosatec žlutý i teplomilný podražec křovištní.
Text: Tomáš Slach; fotografie: Tomáš Slach a Tomáš Koutecký
BRICHTOVÁ, Dobromila, 2008. Matěj Trojan – výstava v mikulovském muzeu. In: RegioM: sborník Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov. S. 136–140.
VIETZ, Ferdinand Bernhardt, KENDL, Joseph Lorenz, EDERSCHEN, Joseph, SCHALBAECHER, Joseph; ALBRECHT, Ignatz, 1800–1822. Icones plantarum medico-oeconomico-technologicarum cum earum fructus ususque descriptione. Wien. 10 dílů a 1 dodat
