-
Velehrad
Význačná a z daleké krajiny viditelná silueta trojvrší Holého kopce (548 m n. m.), Buchlova (509 m n. m.) a Modly (510 m n. m.) je neoddělitelně spjata nejen s pohořím Chřibů, ale i s Velehradem. Však se také záběr přes starobylý klášter stal na pozadí trojvrší s hradem Buchlovem námětem celé řady malířů. Vedle Františka Richtera (1774–1860), Augusta Více…
-
Hrad Buchlov od západu
Nevšední a pozoruhodný pohled na hrad Buchlov zachytil roku 1834 brněnský malíř samouk, původním povoláním ranhojič, František Richter (1774–1860). Jeho pohled „od západu“, přesněji spíše od jihozápadu, dnes přes clonu hustého lesa jen tak neuvidíme. František Richter obvykle své záběry komponoval pohledy z více míst, zvýrazňoval, nebo naopak upozaďoval daleký horizont a do popředí někdy umísťoval Více…
-
Bitevní pole z roku 1805 u Pozořic
Jeden z nejvíce působivých krajinných motivů, který si František Richter (1774–1860) ve východním okolí Brna vybral, bylo okolí Pozořic – dřívější ovocnářský kraj a kraj reveně a bedrníku anýzu (LIČMAN, KRATOCHVÍL 1921, NEUŽIL, MAZEL 1967). Maloval je roku 1828 pohledem k severu a následující rok i s podmanivým dalekým výhledem do sníženiny Dyjsko-svrateckého úvalu směrem k jihozápadu. Ve Více…
-
Pozořice – celkový pohled
Jeden z nejvíce působivých krajinných motivů, který si František Richter (1774–1860) ve východním okolí Brna vybral, bylo okolí Pozořic – dřívější ovocnářský kraj a kraj reveně a bedrníku anýzu (LIČMAN, KRATOCHVÍL 1921, NEUŽIL, MAZEL 1967). Maloval je roku 1828 pohledem k severu a následující rok i s podmanivým dalekým výhledem do sníženiny Dyjsko-svrateckého úvalu směrem k jihozápadu. Ve Více…
-
Celkový pohled na Telnici
Netradičním způsobem zkoumání historie krajiny je využití kombinace starých literárních údajů o flóře, obrazů krajiny, starých map a případně i pomístních názvů. Pro Telnici u Brna není vhodnějšího podkladu než jejího ojedinělého zobrazení v kresbě brněnského rodáka Františka (Franze) Richtera (1774–1860). František Richter se narodil 29. srpna v Brně na Zelném rynku, vyučil se ranhojičem, působil Více…
-
Doubravník u Pernštejna
Snad nejmalebnějším místem na středním toku Svratky na Českomoravské vrchovině je Doubravník. Starobylé městečko s neopomenutelným vegetačním názvem je jmenované poprvé v listině z roku 1208[1]. Jeho historie je spojena s poněkud tajemným klášterem sester augustiniánek, založeným ještě dříve[2] než proslulá Porta coeli v Předklášteří (HRÁDEK a kol. 2008). Pohled na Doubravník z levobřežních svahů nad Svratkou, kde jej František Více…
-
Hrad Veveří pohled od jihu
Když řeka Svratka u Veverské Bítýšky jednou provždy opouští svou rodnou Vysočinu, definitivně překonává také sníženinu Boskovické brázdy a razí si další údolí Bobravskou vrchovinou směrem k jihozápadu. Krátce nato se do ní zprava vlévá potok Veverka, který teče podél úpatí Bobravské vrchoviny, než se do ní nedaleko nad soutokem se Svratkou hluboce zařízne. Romantickým skalnatým Více…
-
Hrad Veveří pohled od západu
Když řeka Svratka u Veverské Bítýšky jednou provždy opouští svou rodnou Vysočinu, definitivně překonává také sníženinu Boskovické brázdy a razí si další údolí Bobravskou vrchovinou směrem k jihozápadu. Krátce nato se do ní zprava vlévá potok Veverka, který teče podél úpatí Bobravské vrchoviny, než se do ní nedaleko nad soutokem se Svratkou hluboce zařízne. Romantickým skalnatým Více…
-
Žabovřeské údolí
Tak idylická a pokojná se zdá být krajina na kolorované kresbě Františka Richtera nazvané Žabovřeské údolí. Žabovřeskou kotlinu se siluetou okolních vrchů ze severního úpatí Žlutého kopce (330 m n. m.) takto ztvárnil František Richter roku 1830. Nad Jundrovem (vlevo) se zvedá Holedná (391 m n. m.). Hned přes údolí Svratky je pak vidět Komínská Více…
-
Svratka u Kamenného mlýna
Poslední úzké údolí, které Svratka proráží mezi Žabovřeskou a Pisáreckou kotlinou, zachytil František Richter opakovaně nedaleko Kamenného mlýna. Mlýn v těch místech stál už v polovině 14. století (KUČA 2000). Ač bylo místo od dávných časů frekventovanou spojnicí s cestami po obou stranách řeky, mělo ještě za časů Františka Richtera koryto Svratky přirozený charakter, který každoročně dotvářely Více…
