-
Jaro na milovských loukách
Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…
-
Předjaří na milovských loukách
Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…
-
Rozlitá Svratka na Milovech
Ve stejném roce, ve kterém Josef Jambor vytvořil jeden ze svých nezapomenutelných obrazů milovských luk – Olše na milovských loukách – zvěčnil svůj oblíbený motiv i z opačné strany v malbě Rozlitá Svratka na Milovech. Jakoby malíř chtěl na sklonku svého života s větší naléhavostí zanechat svědectví o tváři milované krajiny domova pro budoucí generace. Josef Jambor tehdy Více…
-
Příchod jara – Milovy
V záběru z Milovské kotliny směrem na východ zachytil malíř od silnice z Milov do Křižánek pohled na Vysoký kopec (806 m n. m.). Na jeho svazích v pozadí se střídají sivozelené proužky ozimů s políčky dosud hnědými, snad již osetými jařinami. Roztroušené domky pod lesem tvoří osadu Podlesí neboli Valdorf, v níž už tehdy střídali Více…
-
Pohled ke Křižánkám
Záběrem k severozápadu vyčerpával Josef Jambor možnosti inspirace ze širokého panoramatu, které bylo možné zhlédnout z Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.). Pohledem na vzdálený zalesněný horizont, táhnoucí se od úbočí Devíti skal (836 m n. m.) vlevo přes vrch Na Čermačkách (722 m n. m.) k nejvýraznějšímu kopci v záběru – U Osla (709 m Více…
-
Milovský rybník
Zatímco jsou spodní části svahů většiny kopců vymezujících Milovskou kotlinu posázeny roztroušenými chalupami, svahy Malinské skály (811 m n. m.) a Suchého kopce (815 m n. m.) jsou zalesněny až k úpatí. Umocňují tak celkový dojem z řady lesnatých vrchů táhnoucích se od Blatin, od výrazného Drátníku (776 m n. m.) až po Devět skal (836 m Více…
-
Jarní pohled na Blatinách
Jedním z nejpřitažlivějších obrazů Josefa Jambora je Jarní pohled na Blatinách. Vtahuje totiž pozorovatele prostřednictvím cesty lemované zbarveným borůvčím mezi rozptýlené blatinské chalupy usazené pod dominantou Buchtova kopce (813 m n. m.). Nad nejníže položenými chalupami Dolních Blatin se v záběru zvedá výběžek lesa Plance, nad ním pak stromy lemovaná stará silnice ze Sněžného do Milov. Pod Více…
-
nedokončená studie obrazu
Někdy v 60. letech 20. století rozpracoval Josef Jambor pohled na Blatiny od Dolního konce. Obraz už ale nedomaloval. Do popředí záběru zasadil Nový rybník, dříve nazývaný také Malý milovský, popř. podle majitele rybníku a okolních polí a luk také Boháčkův. Malíř zachytil jeho část při ústí Blatinského potoka, který jej napájí. Rozsáhlé porosty mokřadních ostřic, Více…
-
Slunce v lese
Mezi méně časté motivy v obrazech Josefa Jambora patřily lesní interiéry. K těm líbivějším jistě náleží ty z listnatých lesů, většinou s rozmanitými křivkami kmenů. Takové ztvárnil např. v obrazech Podzim v listnatém lese (1930) v bučině na Květnici u Tišnova či V listnatém lese (1963) blíže nedohledaném. V obraze Slunce v lese zachytil malíř mladou smrkovou kmenovinu, již prakticky nelze lokalizovat. Stěží by však Více…
-
Předjaří na Horních Blatinách
Josef Jambor svými četnými obrazy Blatin zanechal cenné a působivé svědectví o jejich dřívější tvářnosti. Zachytil bližšími i vzdálenějšími pohledy rázovité chalupy usazené do rozmanitě udržovaného zemědělského zázemí dekorovaného detaily trpělivé práce dřívějších osadníků. Takovými detaily jsou například kamenice utvářené po staletí zušlechťováním orné půdy, odvodňovací stružky, ale i pravidelně sečené louky a ořezávané dřeviny. Více…
