-
Splav u Kamenného mlýna
Poslední úzké údolí, které Svratka proráží mezi Žabovřeskou a Pisáreckou kotlinou, zachytil František Richter opakovaně nedaleko Kamenného mlýna. Mlýn v těch místech stál už v polovině 14. století (KUČA 2000). Ač bylo místo od dávných časů frekventovanou spojnicí s cestami po obou stranách řeky, mělo ještě za časů Františka Richtera koryto Svratky přirozený charakter, který každoročně dotvářely Více…
-
Lukášova lípa v Telecím
Staré stromy vždy u lidí budily pozornost, nejen pro svou krásu a užitek, ale snad také proto, že jejich vysoký věk připomínal pomíjivost lidského života. A snad to jako by bylo důvodem, proč mnoha stromům dnes není dovoleno zestárnout. Lukášova lípa velkolistá v Telecím to však stihla včas. Nezřídka se stáří význačných stromů nadhodnocuje, ale u Více…
-
Pohled na Telč z Oslednice
Veduta malíře samouka, původní profesí mistra postřihačského, Leopolda Šašecího (1819–1865), zobrazuje pohled na Staré Město přes hladinu Staroměstského rybníka se siluetou Telče a kopci severozápadního okolí. Na některých z nich jsou viditelné triangulační věže. Do popředí autor umístil nápadný velký balvan tvořený částečně metamorfovanou horninou – migmatitem. Migmatity v širším okolí Telče představují zónu hornin dotčených částečnou metamorfózou Více…
-
Pohled na město přes Staroměstký rybník (Pohled na Telč)
Veduta malíře samouka, původní profesí mistra postřihačského, Leopolda Šašecího (1819–1865), zobrazuje pohled na Staré Město přes hladinu Staroměstského rybníka se siluetou Telče a kopci severozápadního okolí. Na některých z nich jsou viditelné triangulační věže. Do popředí autor umístil nápadný velký balvan tvořený částečně metamorfovanou horninou – migmatitem. Migmatity v širším okolí Telče představují zónu hornin dotčených částečnou metamorfózou Více…
-
Stará Telč
Snad až s trochou překvapení, vzhledem ke světonázorovému přesvědčení Otakara Kubína (1883–1969), si lze v jeho půvabných krajinomalbách všimnout časté inspirace církevní architekturou. Jen v Telči samotné maloval záběry na kostely nejméně dva. Vedle záběru na poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (1955) to byl i pohled na kostel Matky Boží ve Staré Telči přes hladinu Staroměstského rybníka. Více…
-
Sněžné
Okolí Sněžného ve Žďárských vrších bylo pro malíře krajináře vděčným objektem zájmu. Maloval je například Josef Jambor (1887–1964), Jaroslav Polanský (1909–1970), František Emler (1912–1992), Bohumil Puchýř (1914–1985), také rodák ze Sněžného Bohdan Lacina (1912–1971), ale i v Paříži narozený Jiří Karel Heřman (1892–1969). Ten se po návratu z Francie na čas usadil na Vysočině, poté na Valašsku Více…
-
Léto nad kopcem
Snad není jiné místo na Vysočině, které by bylo více spjato s malíři, než jsou Kameničky. Vojtěchův (Volákův) kopec (674 m n. m.), který od stejnojmenného statku v Kameničkách ztvárnil přes hladinu malého rybníčku už roku 1904 Antonín Slavíček (1870–1910), se stal opakovaně inspirací i pro svrateckého rodáka Rudolfa Hanycha (1906–1994). Na začátku 60. let 20. století Více…
-
Předjaří u Krátké
Stejný moment probouzejícího se jara jako v obraze Rokytenské louky (1953) namaloval Josef Jambor o pár let dříve i poblíž Krátké. V obraze K jaru u Krátké jsou hlavním objektem vlhké louky s kvetoucími blatouchy, které se nacházejí v mělké sníženině pramenné oblasti Blatinského potoka. Směrem na jihovýchod je z těch míst krásný výhled na vrcholový hřbet od Metodky (788 Více…
-
K jaru u Krátké
Stejný moment probouzejícího se jara jako v obraze Rokytenské louky (1953) namaloval Josef Jambor o pár let dříve i poblíž Krátké. V obraze K jaru u Krátké jsou hlavním objektem vlhké louky s kvetoucími blatouchy, které se nacházejí v mělké sníženině pramenné oblasti Blatinského potoka. Směrem na jihovýchod je z těch míst krásný výhled na vrcholový hřbet od Metodky (788 Více…
-
Telč
Dcera geometra a telčského učitele a autora učebnic Leopolda Bílka (1799–1881)[1] Leopoldina Bílková zachytila v polovině 19. století pohled na Telč od Štěpnického rybníka. Malířka záběr ztvárnila od rybníka, který byl založen ve 13. století spolu s městem jako součást vodní pevnosti (TIRAY 1913). Jak se s časem zmenšovala ochranná úloha rybníka, narůstal jeho význam pro chov ryb. Více…
