Telč


Telč
Rozměr:
Rok:
Výtvarný druh:
Materiál:
Technika:

Visual Portfolio, Posts & Image Gallery for WordPress

Dcera geometra a telčského učitele a autora učebnic Leopolda Bílka (1799–1881)[1] Leopoldina Bílková zachytila v polovině 19. století pohled na Telč od Štěpnického rybníka. Malířka záběr ztvárnila od rybníka, který byl založen ve 13. století spolu s městem jako součást vodní pevnosti (TIRAY 1913). Jak se s časem zmenšovala ochranná úloha rybníka, narůstal jeho význam pro chov ryb. Telčské panství bylo jedním z prvních na Moravě s rybničním hospodářstvím. „Telecký“ kapr byl známý v Brně, ve Vídni i v Německu. Panství Telecké bylo jedním z prvních na Moravě, jež zavedlo péčí rybničného správce E. Srba přikrmování ryb (lupinou) (TIRAY 1913). Veduta zobrazuje Telč s krajinou jejího západního okolí. Od Štěpnického rybníka však ve skutečnosti není přes siluetu města možné okolní kopce spatřit. Malířka tak, jak bylo pro četné veduty té doby obvyklé, vytvořila obraz komponovaný nejméně ze dvou míst východního okolí Telče, aby spolu s městem zobrazila i charakteristické rysy krajiny jeho okolí. Její předlohou pro popředí s vodní hladinou a siluetou města byl pohled od východního okraje rybníka. Záběry do daleké krajiny se nechala inspirovat nejspíše od návrší Za stínadly nebo z vrchu Oslednice (559 m n. m.). Z nejnápadnějších a nejvýznamnějších se za městem vypíná návrší s kostelem sv. Jana Nepomuckého, za ním zemědělsky využívaný Nováčkův kopec (576 m n. m.), částečně zalesněná Březová hora (592 m n. m.) a Hora (593 m n. m.) nad Dobrou vodou. Za zámkem vystupuje jeden z vrchů nad Hostěticemi. Se zelení zámeckého parku splývají lužní lesy dnešní přírodní rezervace Luh u Telče. Nad zorněnou tratí Panské nivy vystupuje do svahu nad hájenkou lesní celek, zpoza něhož vykukuje kaple sv. Karla Boromejského. Nad ní vystupují nejvyšší vrchy v záběru Na Kopci (643 m n. m.) a kopec nad Vanovem (647 m n. m.).

Text: Petr Halas a Eva Kallabová; fotografie: Petr Halas


[1] Učebnice a odkaz Leopolda Bílka je uložen ve sbírkách Muzea Vysočiny Jihlava – pobočka Telč


TIRAY, Jan, 1913. Vlastivěda moravská. II, Místopis, Telecký okres. V Brně: Musejní spolek Brno. 456 s. + mapové přílohy.

VIETZ, Ferdinand Bernhardt, KENDL, Joseph Lorenz, EDERSCHEN, Joseph, SCHALBAECHER, Joseph; ALBRECHT, Ignatz, 1800–1822. Icones plantarum medico-oeconomico-technologicarum cum earum fructus ususque descriptione. Wien. 10 dílů a 1 dodatek.

Místo a směr srovnávací fotografie od Štěpnického rybníka (49.1846510°N, 15.4615500°E, 273°) a od Stínadel (49.1854055°N, 15.4713880°E, 323°) na podkladu Základní mapy ČR.

Visual Portfolio, Posts & Image Gallery for WordPress