-
Pohled na Telč z Oslednice
Veduta malíře samouka, původní profesí mistra postřihačského, Leopolda Šašecího (1819–1865), zobrazuje pohled na Staré Město přes hladinu Staroměstského rybníka se siluetou Telče a kopci severozápadního okolí. Na některých z nich jsou viditelné triangulační věže. Do popředí autor umístil nápadný velký balvan tvořený částečně metamorfovanou horninou – migmatitem. Migmatity v širším okolí Telče představují zónu hornin dotčených částečnou metamorfózou Více…
-
Pohled na město přes Staroměstký rybník (Pohled na Telč)
Veduta malíře samouka, původní profesí mistra postřihačského, Leopolda Šašecího (1819–1865), zobrazuje pohled na Staré Město přes hladinu Staroměstského rybníka se siluetou Telče a kopci severozápadního okolí. Na některých z nich jsou viditelné triangulační věže. Do popředí autor umístil nápadný velký balvan tvořený částečně metamorfovanou horninou – migmatitem. Migmatity v širším okolí Telče představují zónu hornin dotčených částečnou metamorfózou Více…
-
Telč
Dcera geometra a telčského učitele a autora učebnic Leopolda Bílka (1799–1881)[1] Leopoldina Bílková zachytila v polovině 19. století pohled na Telč od Štěpnického rybníka. Malířka záběr ztvárnila od rybníka, který byl založen ve 13. století spolu s městem jako součást vodní pevnosti (TIRAY 1913). Jak se s časem zmenšovala ochranná úloha rybníka, narůstal jeho význam pro chov ryb. Více…
