Snad až s trochou překvapení, vzhledem ke světonázorovému přesvědčení Otakara Kubína (1883–1969), si lze v jeho  půvabných krajinomalbách všimnout časté inspirace církevní architekturou. Jen v Telči samotné maloval záběry na kostely nejméně dva. Vedle záběru na poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (1955) to byl i pohled na kostel Matky Boží ve Staré Telči přes hladinu Staroměstského rybníka. Malíř kostel zachytil v polovině 20. století ještě se starými chalupami nezacloněnými dřevinami, které od té doby vyrostly na západním břehu rybníka. Podle barevnosti vegetace, lze předpokládat časný květen, kdy ve vlhkých loukách, tehdy ještě nepřehnojených a pečlivě sečených, rozkvétaly místo pampelišek žluté květy pryskyřníku prudkého. Otakar Kubín zachytil pohled přes rybník v době, kdy se vlivem intenzifikace zásahů a opatření (např. hnojením, zvyšováním množství krmiv, zkrácením chovného cyklu ze 4–5 let na 3–4 roky) u chovných rybníků postupně zvyšovaly výnosy ryb provázené ale pozvolnými změnami druhového složení mokřadní vegetace. Mnohde s přísunem živin a zvýšením rybí obsádky došlo k úbytku a vymizení vzácných druhů rostlin, jako třeba leknínu bělostného, dříve hojného ve většině chudých rašelinných rybníčků na Slavonicku a četných na Telečsku (TIRAY 1913). Staroměstský rybník určený především k chovu kaprů, musel mít v průběhu své historie vegetaci náročnější na živiny.

Otakar Kubín v popředí zachytil snad rašící trsy kosatce žlutého a na protějším břehu i bochánek vrby nachové. Oba druhy okolo rybníka rostou dodnes. Pozvolna se však vedle nich rozmáhá průvodce živinami bohatých vod (nevhodných ke koupání), konkurenčně zdatný zblochan vodní, který za časů Otakara Kubína v pobřeží vysočinských rybníků jistě nebyl tak hojný, jako je tomu dnes.

Text a fotografie: Petr Halas

TIRAY, Jan, 1913. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Telecký okres. V Brně: Musejní spolek Brno. 456 s. + mapové přílohy.