-
Zima v Pěčíně
Malebná obec Pěčín v podhůří Orlických hor zlákala hned několik umělců. Svůj trvalý domov i pracoviště zde našel od roku 1919 sochař Leoš Kubíček (1887–1974) a pobývali tu i krajináři Jan Trampota (1889–1942), Václav Hrbek (1930–1991) a Jindřich Šimek (1901–1979), jimž se Pěčín stal inspirací. Jan Trampota maloval hlavně místní chalupy a častým motivem v různých Více…
-
Pěčín
Malebná obec Pěčín v podhůří Orlických hor zlákala hned několik umělců. Svůj trvalý domov i pracoviště zde našel od roku 1919 sochař Leoš Kubíček (1887–1974) a pobývali tu i krajináři Jan Trampota (1889–1942), Václav Hrbek (1930–1991) a Jindřich Šimek (1901–1979), jimž se Pěčín stal inspirací. Jan Trampota maloval hlavně místní chalupy a častým motivem v různých Více…
-
Deštná od Uhřínova
Zalesněný hřbet Orlických hor s nejvyšším vrcholem Velkou Deštnou (1116 m n. m.) se stal hlavním motivem obrazu Jindřicha Šimka (1901–1979) z roku 1976. Obraz byl malován z vyhlídky na Podolském kopci (737 m n. m.) u horské obce Uhřínov, jejíž historie se datuje do období prvního významnějšího osídlování Orlických hor ve 12.–14. století. V Více…
-
Heroltická pole
Jednu z krajin, s horizonty vzdálenými na dosah, ztvárnila Zdeňka Samsonová-Ranná u svých rodných Vohančic pohledem na Kozí doly a k Pejškovu. V obraze se mezi poli vine silnička od Vohančic k Pejškovu a Deblínu. Nad ní se zvedají svažitá pole až ke kamenitému vršku. Nebyl asi nikdy obdělán. Sloužil jako chudé pastviny. Je na Více…
-
Chudá pastva
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Podzimní louka na Kuklíku
V očekávání příchodu zimy zachytil roku 1945 Josef Jambor podzimní náladu na Kuklíku. Jakoby se i krajina ukládala k odpočinku po těžkém období válečných událostí předchozích let. Záběr od východu na ústřední část obce podél silnice z Nového Města do Sněžného (Německého) – Dědinu – ztvárnil malíř z míst nazývaných „Pod strání“[1]. Zachytil tehdy výrazně podmáčené louky v pravobřeží Fryšávky Více…
-
Rybníčky na Vysočině
Vděčným malířským motivem Josefa Jambora v době jeho pobytu v Novém Městě na Moravě byla kaskáda malých rybníčků u Horního Dvora. Letní záběr z roku 1928 Rybníčky na Vysočině malíř pořídil z hráze Horního rybníku. Záběr ze sklonku zimy roku 1929 Tání na Českomoravské vysočině ztvárnil ze svahu nad Horním rybníkem, a zachytil tak i podstatně vzdálenější končiny. Rybníčky Více…
-
Pohled z Nové Vsi na Čučice
Když Bobeš Svoboda (1885–1974) opustil svoje domovské Mohelno a vystoupal na návrší nad Novou Vsí, otevřel se mu působivý výhled do podzimně zbarveného údolí Oslavy a na pahorkatinu okolo Rapotic. Z těch míst zachytil roku 1925 jedinečnou harmonii spojení divoké přírodní krajiny hlubokého říčního údolí se zemědělskou krajinou polí a pastvin v popředí. V zalesněném údolí Oslavy Více…
-
Za humny I
Východní okraj Českomoravské vrchoviny nad Tišnovskou kotlinou je tradiční ovocnářskou, zejména jablečnou, oblastí. Právě ovocným sadům i jednotlivým štěpům zasvětil své životní dílo grafik a malíř Emanuel Ranný st. (1913–2008). Prakticky celý svůj dlouhý život strávil na rodovém statku ve Štěpánovicích u Tišnova. Za svými náměty nemusel chodit daleko – od obytného stavení v řadové Více…
-
Kozí doly
Jednu z krajin, s horizonty vzdálenými na dosah, ztvárnila Zdeňka Samsonová-Ranná u svých rodných Vohančic pohledem na Kozí doly a k Pejškovu. V obraze se mezi poli vine silnička od Vohančic k Pejškovu a Deblínu. Nad ní se zvedají svažitá pole až ke kamenitému vršku. Nebyl asi nikdy obdělán. Sloužil jako chudé pastviny. Je na Více…
