Malebná obec Pěčín v podhůří Orlických hor zlákala hned několik umělců. Svůj trvalý domov i pracoviště zde našel od roku 1919 sochař Leoš Kubíček (1887–1974) a pobývali tu i krajináři Jan Trampota (1889–1942), Václav Hrbek (1930–1991) a Jindřich Šimek (1901–1979), jimž se Pěčín stal inspirací. Jan Trampota maloval hlavně místní chalupy a častým motivem v různých ročních obdobích mu byl také barokní kostel sv. Jana Křtitele. Na několika svých obrazech však zachytil i lom u železniční zastávky v Pěčíně. Dobývaným nerostem zde byl pyroxenicko-amfibolický gabrodiorit. Vytěžený kámen se drtil na štěrk a v letech 1937–1938 byl používán zejména pro výstavbu pohraničního opevnění na tvrzi Hanička (VAVŘÍNOVÁ 1940). Činnost v lomu byla ukončena v roce 1993. Dnes je lom opuštěný, zarůstá náletovými dřevinami, zejména břízami a vrbami, a na jeho dně vznikl malý mokřad.

Pěčín inspiroval také Jindřicha Šimka, rodáka z Doudleb nad Orlicí. Jeho obraz Pěčín z podzimu roku 1965 zachycuje budovu dnešní základní školy a věž kostela s hřebenem Orlických hor v pozadí. V popředí obrazu vidíme polní cestu, jejíž dřívější existenci dnes prozrazuje jen několik jasanů rostoucích v řadě na loukách nad Pěčínem. Kromě nich zde na mezi roste také jeřáb ptačí, maliník nebo růže podhorská, která v okolí Pěčína není příliš běžná. Další Šimkův obraz Zima v Pěčíně ukazuje zasněženou cestu ke kostelu uprostřed jedné z tuhých zim v 60. letech 20. století. Dnes již takové zimy přichází čím dál méně. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se průměrná roční teplota na stanici Rokytnice v Orlických horách, která se nachází jen necelé 3 km od Pěčína, zvýšila od roku 1961 do roku 2021 o více než 2°C.

Text: Jan Divíšek; fotografie: Jan Divíšek a Petr Halas

VAVŘÍNOVÁ, Milada, 1940. Lomy Čech a Moravy. 12 – Okres Žamberk. Geologický ústav pro Čechy a Moravu. Praha. 47 s.