-
Prales Mionší – Velká Polana
Mionší, to není jen prales, ale také několik lučních enkláv, z nichž nejrozsáhlejší Velká Polana leží v samotném srdci rezervace. Její historie sahá zřejmě do 16. století, kdy v této části Beskyd probíhala valašská kolonizace. Až do konce století 19. se na ní páslo a po zrušení pastvy z důvodu ochrany lesních porostů a loveckého revíru se Více…
-
Prales Mionší – starodávné kleny
Rudolf Janda (1907–2000) a pralesy. Málo který český fotograf dokázal jejich krásu a divokost zachytit tak věrně jako on. Celoživotní inspirací se mu stalo zejména beskydské Mionší. Fotografoval jej nesčetněkrát – za každého počasí, ve všech ročních obdobích, v průběhu několika desetiletí. Také to byl on, kdo do něj uvedl své přátele fotografy, např. Josefa Více…
-
Chladiče VŽKG
JUDr. Rudolf Janda (1907–2000), který od roku 1960 v Ostravě bydlel (JANDOVÁ 2007), se od 60. let 20. století věnoval také dokumentaci těžbou uhlí a těžkým průmyslem zdevastované krajiny Ostravska. Z této doby pochází dvě fotografie, na kterých je usazovací nádrž uhelných kalů Dolu Zárubek ve Slezské Ostravě a odkaliště elektrárenských popílků v Ostravě-Kunčičkách. Ještě v roce 2003 Více…
-
Odkaliště Dolu Zárubek
JUDr. Rudolf Janda (1907–2000), který od roku 1960 v Ostravě bydlel (JANDOVÁ 2007), se od 60. let 20. století věnoval také dokumentaci těžbou uhlí a těžkým průmyslem zdevastované krajiny Ostravska. Z této doby pochází dvě fotografie, na kterých je usazovací nádrž uhelných kalů Dolu Zárubek ve Slezské Ostravě a odkaliště elektrárenských popílků v Ostravě-Kunčičkách. Ještě v roce 2003 Více…
-
Zima v Pěčíně
Malebná obec Pěčín v podhůří Orlických hor zlákala hned několik umělců. Svůj trvalý domov i pracoviště zde našel od roku 1919 sochař Leoš Kubíček (1887–1974) a pobývali tu i krajináři Jan Trampota (1889–1942), Václav Hrbek (1930–1991) a Jindřich Šimek (1901–1979), jimž se Pěčín stal inspirací. Jan Trampota maloval hlavně místní chalupy a častým motivem v různých Více…
-
nedokončená studie obrazu
Někdy v 60. letech 20. století rozpracoval Josef Jambor pohled na Blatiny od Dolního konce. Obraz už ale nedomaloval. Do popředí záběru zasadil Nový rybník, dříve nazývaný také Malý milovský, popř. podle majitele rybníku a okolních polí a luk také Boháčkův. Malíř zachytil jeho část při ústí Blatinského potoka, který jej napájí. Rozsáhlé porosty mokřadních ostřic, Více…
