JUDr. Rudolf Janda (1907–2000), který od roku 1960 v Ostravě bydlel (JANDOVÁ 2007), se od 60. let 20. století věnoval také dokumentaci těžbou uhlí a těžkým průmyslem zdevastované krajiny Ostravska. Z této doby pochází dvě fotografie, na kterých je usazovací nádrž uhelných kalů Dolu Zárubek ve Slezské Ostravě a odkaliště elektrárenských popílků v Ostravě-Kunčičkách. Ještě v roce 2003 bylo na území Ostravsko-karvinského revíru evidováno 96 takovýchto lokalit (IMGE OKD a. s. 2003). Dnešní podoba opuštěných odkališť (ať už rekultivovaných, či ponechaných přirozené sukcesi) je většinou značně odlišná od období jejich aktivního využívání. Pokud na ně zavítáme, ani si nemusíme uvědomit, že se nacházíme na místě, které bylo ještě před několika desetiletími téměř neoživenou průmyslovou nádrží. Na některých vznikají překvapivě cenné biotopy s výskytem vzácných (i zvláště chráněných) druhů rostlin a živočichů (např. orchideje, bezobratlí, obojživelníci, plazi, ptáci). Člověkem podmíněná stanoviště ale využívají i přizpůsobivé nepůvodní druhy, s oblibou se rychle šířící narušeným prostředím. Vzniká tak „sekundární divočina“, tedy spontánně formované ekosystémy v antropogenní krajině. Hornictvím nebyla ovlivněna jen volná krajina, ale často i sídla, včetně historických památek. Slezskoostravský hrad pocházející ze 13. století, který vidíme na Jandově fotografii za hrází usazovací nádrže Dolu Zárubek, poklesl vlivem poddolování o 16 metrů a v 50. letech 20. stol. byl na něj dokonce vydán demoliční výměr (URL 1). Část stavby ale byla zachráněna a je nyní využívána jako kulturní centrum. Na horizontu se je stále na svém místě kostel sv. Josefa (vpravo), zatímco hranatá kladivová těžní věž Dolu Petr Bezruč (vlevo) a dýmající koksovna Dolu Trojice byly asanovány. Také Žofínská huť patrná na Jandově fotografii odkaliště v Kunčičkách již neexistuje.
Text: Tomáš a Věra Kouteckých; fotografie: Tomáš Koutecký
IMGE OKD a. s., 2003. Odvaly v OKR – aktualizace. Kalové nádrže v OKR – aktualizace. Ms. dep. in: OKD – o. z. IMGE, Ostrava.
JANDOVÁ, Jarmila, 2007. Strmé břehy řek. Fotograf Janda a vodní toky. Poodří 2007/2, příloha: Rudolf Janda – výročí 100 let narození: s. 6–8.
URL 1. Černá louka s. r. o. Slezskoostravský hrad. Historie a současnost. [online]. Černá louka s. r. o. ©2019–2022. [Cit. 14. 11. 2022]. Dostupné z: https://www.slezskoostravskyhrad.cz/cz/o-hradu/historie-a-soucasnost.
