-
Čebínka s Čebínem
Pro svůj záměr ztvárnit jeden z význačných kopců Tišnovska – Čebínku (429 m n. m.) – si vybral malíř Emanuel Ranný st. mírné návrší v jižní části Čebína. Návrší se nazývá podle nedalekého stejnojmenného vrchu Dálka (345 m n. m.). Mírně se stáčející ulice obklopená hanáckými chalupami směřuje k Čebínce, jejíž jižní a jihozápadní svahy tehdy téměř Více…
-
Holáskova cihelna
Jan Křtitel Kunstovný (1854–1942), rodák z Třeboně, se stal významnou osobností kulturního a společenského života v Ústí nad Orlicí. Tento učitel, později ředitel chlapecké školy, výborný muzikant a divadelník, zachytil na svých obrazech, jak se měnil vzhled města od konce 19. století do téměř poloviny 20. století. Jedním z míst, jež v Ústí nad Orlicí Více…
-
Zřícenina Trnávka. Trnávka od západu
Brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) byl ve své tvorbě až na malé výjimky věrný Moravě. Nejinak tomu bylo i se zříceninou Cimburku, ležícího ještě dostatečně daleko od zemských hranic s Čechami, aby si jej mohl zařadit do svého seznamu moravských lokalit. V 1. polovině 19. století to zřejmě už nebyl žádný jiný malíř, který by zachytil tehdejší Více…
-
Městys a zámek Letovice nad Svitavou
Ještě než Letovice v rozmezí let 1833 až 1835 ztvárnil od jihu a východu rakouský litograf Adolf Friedrich Kunike (1777–1839), zachytil jejich podobu roku 1831 od západu brněnský malíř František Richter (1774–1860). Svůj záběr směřoval od úpatí strmých svahů Českomoravské vrchoviny přes společnou nivu Křetínky a Svitavy k městu a k jeho dominantám na pozadí kopcovitého reliéfu západního okraje Více…
-
Hrad Bítov od ústí Želetavky do Dyje
S Františkem Richterem (1774–1860) stojí zato toulat se minulostí. Vedle pohádkového záběru do starosvětského městečka od západu v obrazu Hrad Bítov ze zadní strany (1832) zachytil hrad také od jihu. Právě tam se v ústí Želetavky do Dyje otevírala přírodní brána do starého Bítova. Strážila ji po staletí nezaměnitelná „skalka“, jíž přisoudil bělavý trus dravých ptáků hanlivé pojmenování[1]. Více…
-
Hrad Bítov ze zadní strany
Není divu, že se lidem zalíbilo už od nepaměti v kraji, kde se řeky vinou jako stuhy tvrdým horninám navzdory. Na jihozápadním pomezí jihozápadní Moravy a dolnorakouské Lesní čtvrti (Waldviertel) k tomu měli naši předkové už od pravěku mnoho příležitostí. Jednu takovou využili nejpozději ve velkomoravské době nad soutokem Želetavky a Dyje. Hrad Bítov navazující na Více…
-
Valtice – pavilon Rendezvous ve formě triumfiálního oblouku
Roku 1832 zavítal do Valtic brněnský malíř František Richter (1774–1860). Zachytil starobylé Valtice, jejichž okolní krajina byla nedlouho předtím dotvořena romantickými stavbami. Jednou z nich byl i letohrádek Belvedér budovaný mezi roky 1803–1806 a určený k dalekým výhledům. Právě od něj malíř Valtice zachytil. Tehdy ještě zůstával výstižným i německý název původně dolnorakouského města Feldsberg – Více…
-
Kolonáda ve Valticích
Roku 1832 zavítal do Valtic brněnský malíř František Richter (1774–1860). Zachytil starobylé Valtice, jejichž okolní krajina byla nedlouho předtím dotvořena romantickými stavbami. Jednou z nich byl i letohrádek Belvedér budovaný mezi roky 1803–1806 a určený k dalekým výhledům. Právě od něj malíř Valtice zachytil. Tehdy ještě zůstával výstižným i německý název původně dolnorakouského města Feldsberg – Více…
-
Valtice od východu
Roku 1832 zavítal do Valtic brněnský malíř František Richter (1774–1860). Zachytil starobylé Valtice, jejichž okolní krajina byla nedlouho předtím dotvořena romantickými stavbami. Jednou z nich byl i letohrádek Belvedér budovaný mezi roky 1803–1806 a určený k dalekým výhledům. Právě od něj malíř Valtice zachytil. Tehdy ještě zůstával výstižným i německý název původně dolnorakouského města Feldsberg – Více…
-
Zámek Uherčice
Není divu, že se pro svůj půvab i poněkud v ústraní ležící Uherčice staly námětem pro malíře. Roku 1833 se tam sešli přinejmenším hned dva. Na svých cestách jihozápadní Moravou je zachytil brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) [1], a v ještě působivějším akvarelu i vídeňský akademický malíř Georg Scheth (1808–1840). Oba obrazy ztvárněné ve stejné době Více…
