-
Hrad Bítov
Není divu, že se lidem zalíbilo už od nepaměti v kraji, kde se řeky vinou jako stuhy tvrdým horninám navzdory. Na jihozápadním pomezí jihozápadní Moravy a dolnorakouské Lesní čtvrti (Waldviertel) k tomu měli naši předkové už od pravěku mnoho příležitostí. Jednu takovou využili nejpozději ve velkomoravské době nad soutokem Želetavky a Dyje. Hrad Bítov navazující na Více…
-
Velehrad
Význačná a z daleké krajiny viditelná silueta trojvrší Holého kopce (548 m n. m.), Buchlova (509 m n. m.) a Modly (510 m n. m.) je neoddělitelně spjata nejen s pohořím Chřibů, ale i s Velehradem. Však se také záběr přes starobylý klášter stal na pozadí trojvrší s hradem Buchlovem námětem celé řady malířů. Vedle Františka Richtera (1774–1860), Augusta Více…
-
Cimburk
Brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) byl ve své tvorbě až na malé výjimky věrný Moravě. Nejinak tomu bylo i se zříceninou Cimburku, ležícího ještě dostatečně daleko od zemských hranic s Čechami, aby si jej mohl zařadit do svého seznamu moravských lokalit. V 1. polovině 19. století to zřejmě už nebyl žádný jiný malíř, který by zachytil tehdejší Více…
-
Pohled na zámek Letovice na Moravě
Ze dvou záběrů, které se staly předlohou pro litografii rakouského litografa, ilustrátora a vydavatele Adolfa Friedricha Kunikeho (1777–1839), je to pohled od jihovýchodu, který si i přes pozdější značný rozvoj města uchoval dodnes podmanivou podobu. I když je místo, kde vznikla mezi lety 1833 a 1835 rukou českého malíře Jana Řehoře Gregera (1802–1835) předloha pro Více…
-
Druhý pohled na zámek Letovice na Moravě
Jak výmluvně prozrazuje název litografie Druhý pohled na zámek Letovice na Moravě Adolfa Friedricha Kunikeho (1777–1839), byl okraj terénní plošiny s nynějšími ulicemi Krátká a Na Vyhlídce pro malíře a grafika Jana Řehoře Gregera (1802–1835) druhým místem jeho výtvarné inspirace při návštěvě města nad soutokem Křetínky se Svitavou. V první polovině 19. století měl autor ještě možnost Více…
-
Modrá krajina
V díle svatoborského malíře Vladimíra Vašíčka (1919–2003) nenajdeme mnoho realisticky vyznívajících krajinomaleb. Vzácnou výjimku tvoří soubor obrazů malovaných během několika málo let těsně po únorovém převratu r. 1948 – po autorově návratu ze studií do rodné vesnice, kam se uchýlil mimo jiné i pro nechuť přizpůsobovat se uměleckému městskému prostředí, postupně válcovanému sociálním realismem. K těmto jeho Více…
-
Listopad na Vysočině
Obraz Rudolfa Hanycha (1906–1994) Listopad na Vysočině z roku 1954 zachycuje podzimní náladu na úbočí Českého kopce (711 m n. m.) nad Křižánkami. Krajina, jež byla přes rok zemědělsky využívaná, je zvěčněna v okamžiku dočasného opuštění v očekávání zimy. V popředí obrazu je dobře patrná balvanitá kamenice, do níž byly soustředěny kameny vybírané z políček, jejichž mozaikou byl tehdy Více…
-
Svratka
V obraze Svratka, pocházejícím z období začátku 2. světové války, zachytil Rudolf Hanych (1906–1994) zimní pohled od mostku přes říčku Svratku z Moravské Svratky směrem k České Svratce. Zatímco mostek je stále na svém místě, cesta, jež od něj vedla k severozápadu, již neexistuje. V prostoru, jímž procházela, můžeme dnes nalézt přírodní zahradu, která ukrývá množství mikrostanovišť pro rozmanité druhy organismů Více…
-
Krytý most ve Štěpánově severně od Nedvědice
Břehy málokteré z našich řek spojuje tolik krytých lávek, jako je tomu u Svratky. Tu ve Štěpánově nad Svratkou, kterou roku 1922 ztvárnil Karel Werner ještě v původní podobě, lze dnes snadno přehlédnout, protože se dochovala jen částečně. Nejstarším dokladem o ní je vyobrazení Štěpánova z roku 1817 malíře Dittmara[1], uloženém na hradě Pernštejně (JURMAN 2014). Dřevěná část Více…
-
Veduta městečka Tišnova, kláštera Porta coeli a vsi Předklášteří
Nejznámější historické zobrazení města Tišnova představuje bezesporu Vokounova veduta z roku 1728 (DOLEŽEL a kol. 2005). Zachycuje proporcionálně poněkud upravené panoráma od starodávného kláštera Porta coeli v Předklášteří přes horu Květnici (470 m n. m.) a vlastní Tišnov až po šibenici pod vrchem Klucanina (415 m n. m.). Místo, odkud městský syndikus (písař) Karel Josef Více…
