Ze dvou záběrů, které se staly předlohou pro litografii rakouského litografa, ilustrátora a vydavatele Adolfa Friedricha Kunikeho (1777–1839), je to pohled od jihovýchodu, který si i přes pozdější značný rozvoj města uchoval dodnes podmanivou podobu. I když je místo, kde vznikla mezi lety 1833 a 1835 rukou českého malíře Jana Řehoře Gregera (1802–1835) předloha pro litografii v současnosti zastavěné ulicí Na Kroupce, lze dosud podobný a nerušený výjev spatřit asi 160 metrů severovýchodním směrem pod okrajem lesa Boří. Příjemnou atmosféru navodí už sám lesní okraj zútulněný porosty acidofilních bylin (např. s černýšem lučním, hvozdíkem kropenatým, mateřídouškou vejčitou, smolničkou obecnou), trav (např. s metličkou křivolakou a psinečkem obecným) a s borůvčím, upomínající druhovým složením na dřívější dubové lesy. Nepřipomínají je také už jen ojedinělé urostlé duby rostoucí při lesním okraji, ale i záznamy o robotách letovických poddaných. Ti museli pro vepře chované v hospodářském dvoře pod hradem snášet žaludy z okolních dubových lesů (KNIES 1904). Z původních listnatých lesů se u Letovic dochovaly jen zbytky hercynských dubohabřin a malé ostrůvky suchých acidofilních doubrav. Na jejich místě nezřídka vznikly kulturní bory, jež daly místu poblíž malířova působení – lesu Boří – i jméno. Teprve na sklonku 18. století zasáhlo i do krajiny v okolí Letovic smrkové hospodářství.
V záběru obrazu soupeří o pozornost krása členitého reliéfu s význačnými stavbami Letovic. Z údolí Svitavy a jejich přítoků vystupují výrazná návrší dotvářející ráz města a okolí a prozrazují svými tvary i geologickou stavbu území. Popředí záběru a východní část Letovic se rozprostírá na měkkých a úrodnějších jemnozrnných usazeninách Boskovické brázdy. Pravobřežní strmé svahy (vlevo) budují houževnaté amfibolity letovického krystalinika. Nápadné návrší s plochým temenem (mezi Skrchovem a Lazinovem, patrné vlevo za zámkem) prozrazuje vodorovně uložené sedimenty České křídové pánve, která z okolí Letovic pokračuje souvisle stovky kilometrů severozápadním směrem. Na začátku 30. let 19. století procházela hlavní komunikace – říšská silnice – ještě přes zámecký vrch, zatímco nivu protínala pouze řeka Svitava obklopená aluviálními loukami a poli. Silnici tehdy lemovala alej nápadná štíhlými korunami stromů, zřejmě topolů černých vlašských. Zámecká zahrada již postrádala pravidelnou barokní úpravu, o niž přišla roku 1826 (MLATEČEK 2000). Vedle dominanty letovického zámku a štíhlé věže kostela sv. Václava přináležejícího klášteru Milosrdných bratří poutá v litografii ve vzdáleném popředí pozornost ještě zástavba Jindřichova s fabrikou. Už roku 1750[1] byla na místě dřívějšího zájezdního hostince Pančavy, nazývaného také Pindula, založena Jindřichem Kajetánem, hrabětem z Blümegenu (1715–1788) jako vůbec první letovická továrna sloužící k výrobě kartounů – jemných bavlněných tkanin v plátnové vazbě (KNIES 1904). Její nynější podobu získala pozdější přestavbou na konci 19. století, ale přízemní část původní stavby[2] je dosud patrná pod úrovní nynější silnice. Krátce před vznikem litografie koupil již 12 let ladem ležící továrnu vídeňský velkoobchodník Daniel Baum, který v ní započal výrobu „anglických“ krajek a tylu, které Letovice proslavily i za hranicemi Rakouska-Uherska (JANKŮ 2015).
Text a fotografie: Petr Halas
[1] Velmi pravděpodobně se jedná o přízemí původní stavby, ale nepodařilo se skutečnost doložit. Korespondence s Milanem ILLOU. 28. 11.–4. 12. 2022.
[2] Velmi pravděpodobně se jedná o přízemí původní stavby, ale nepodařilo se skutečnost doložit. Korespondence s Milanem ILLOU. 28. 11.–4. 12. 2022.
FORMÁNEK, Eduard, 1887. Květena Moravy a rakouského Slezska. Díl 1. Moravská akciová tiskárna. Brno. 864 s.
FORMÁNEK, Eduard, 1896. Květena Moravy a rakouského Slezska. Díl 2. Moravská akciová tiskárna. Brno. 609 s. (865–1474) + rejstřík.
JANKŮ, Jitka, 2015. Historie textilní výroby v Letovicích. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Brno. 91 s + 44 příloh.
KNIES, Jan, 1904. Vlastivěda moravská. II, Místopis Boskovský okres. Musejní spolek. Brno. 226 s. + obrazové přílohy.
KUNIKE, Adolf Friedrich, GREGER, Jan Řehoř, 1835. Malerische Darstellung aller vorzüglichen Schlösser und Ruinen der österreichischen Monarchie: Nach der Natur von mehreren Künstlern gezeichnet und lithographiert. Sešit 16. Wien. Johann Schönberg. 31 listů. Dostupné v Moravské zemské knihovně v Brně.
MLATEČEK, František, 2000. Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska. Artron, Boskovice. 157 s.
SMUTNÝ, Bohumír, 2002. K otázkám počátků a změny produkce textilní manufaktury v Letovicích. Smutný, Bohumír. In: Pocta Janu Janákovi: předsedovi Matice moravské, profesoru Masarykovy univerzity věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci. Matice moravská, Brno. s. 221–231.
