-
Tvarožná
Harmonická, útulná a venkovská – taková byla Tvarožná na začátku 40. let 20. století. V libě sladěných odstínech barev od pískové až k temně zelené ztvárnil Vladimír Drápal v obrazu Tvarožná východní část své rodné vesnice. Konturami výstižně podtrhl charakter reliéfu. V popředí (vpravo) zřejmě naznačil lomovou stěnu cihelny, nad níž se při malování nacházel. Z vinohradních okrajů Více…
-
Buchlov
Mezi malíře, kteří ztvárnili hrad Buchlov, patřil i rodák ze Šlapanic u Brna Alois Kalvoda (1875–1934). Ten jej maloval nejen z různých světových stran, ale zachytil i dobové vybavení některých částí interiéru. Souborně byly některé jeho obrazy Buchlova publikovány v 17 ofsetových reprodukcích. Méně obvyklý pohled na hrad od severovýchodu zachytil jen úzký výsek krajiny s údolním zářezem Více…
-
Město a klášter Králíky
V půdních prostorách Základní devítileté školy v Králíkách byla nalezena mědirytina Králík, již vytvořil v poslední třetině 18. století neznámý autor[1]. K zobrazení města ze severozápadu si našel rytec místo ve svahu mezi cestami do Prostřední Lipky a Dolní Lipky. I když sám autor nazval dílo Město a klášter Králíky, je kromě těchto dvou stěžejních Více…
-
Pohled z minaretu na park a zámek Lednice
Někdy v čase po ukončení napoleonských válek (1803–1815) zavítal do Lednice ve službách Jana I. Josefa, knížete z Lichtenštejna (1760–1836), německý krajinář a grafik Franz Ferdinand Runk (1761–1834). Najatý současně jako dvorní malíř také Schwarzenberky (HAVLOVÁ 2014), ztvárnil mnohá místa v Čechách a na Moravě. V Lednici nemohl minout výhled do kraje téměř z ptačí perspektivy. Takový pohled se naskýtá Více…
-
Zralé obilí v podvečer u Mikulova
Někdy na začátku léta roku 1971 – v čase příslibu dobré úrody – ztvárnil Rudolf Gajdoš panoramatický pohled do krajiny u Mikulova. Malíř dal v popředí vyniknout zlátnoucímu obilí na svazích Liščího kopce (261 m n. m.), na jeho úpatí zrcadlu Mušlovského horního rybníka a v dálce netypické siluetě Pavlovských kopců. Podvečerní časně letní slunce, které se po Více…
-
Starý pohanský chrám (rotunda sv. Kateřiny) jako vepřín a pivovar ve Znojmě
Toskánský malíř Giovanni Maria Monsorno (1768–1836), který v letech 1820–1821 doprovázel na cestách po Znojemsku a Dolních Rakousích toskánského vévodu Ferdinanda III. (ŠÍPEK 1996), zachytil četnými pohledy z dálek jak dobovou architekturu Znojma a okolí, tak i přírodu. Svými záběry zblízka dokumentoval malíř věrohodně nejen detaily význačných staveb, ale některými dokonce i společenské reálie tehdejší doby. Více…
-
Pohanský chrám (rotunda sv. Kateřiny) a most ke špitálu ve Znojmě
Toskánský malíř Giovanni Maria Monsorno (1768–1836), který v letech 1820–1821 doprovázel na cestách po Znojemsku a Dolních Rakousích toskánského vévodu Ferdinanda III. (ŠÍPEK 1996), zachytil četnými pohledy z dálek jak dobovou architekturu Znojma a okolí, tak i přírodu. Svými záběry zblízka dokumentoval malíř věrohodně nejen detaily význačných staveb, ale některými dokonce i společenské reálie tehdejší doby. Více…
-
Želetavka pod Bítovem
Není divu, že se lidem zalíbilo už od nepaměti v kraji, kde se řeky vinou jako stuhy tvrdým horninám navzdory. Na jihozápadním pomezí jihozápadní Moravy a dolnorakouské Lesní čtvrti (Waldviertel) k tomu měli naši předkové už od pravěku mnoho příležitostí. Jednu takovou využili nejpozději ve velkomoravské době nad soutokem Želetavky a Dyje. Hrad Bítov navazující na Více…
-
Pálava s Klentnicí
Obraz Pálava s Klentnicí Wenze Grölla (1889–1969) dobře dokumentuje malířovu realistickou věrohodnost. Netypický záběr na Pavlovské vrchy lze spatřit z vrcholku kopce Pálavy (462 m n. m.). Směrem k jihu se v dálce řadí nad Klentnicí návrší se Sirotčím hrádkem, Stolová hora (456 m n. m.) a nejdále je podle siluety kaple sv. Šebestiána patrný Svatý kopeček u Mikulova Více…
