Někdy v čase po ukončení napoleonských válek (1803–1815) zavítal do Lednice ve službách Jana I. Josefa, knížete z Lichtenštejna (1760–1836), německý krajinář a grafik Franz Ferdinand Runk (1761–1834). Najatý současně jako dvorní malíř také Schwarzenberky (HAVLOVÁ 2014), ztvárnil mnohá místa v Čechách a na Moravě. V Lednici nemohl minout výhled do kraje téměř z ptačí perspektivy. Takový pohled se naskýtá z Turecké věže postavené podle plánu všestranného architekta Josefa Hardmutha (1758–1816), vynálezce současné tužky[1], jejíž podoba je uplatněná i v uměleckém ztvárnění orientální stavby.
Záběr z minaretu je podmanivý. Směřuje přes krajinářsky pojatý zámecký park k lednickému sídlu Lichtenštejnů, tehdy ještě před novogotickou přestavbou. V dálce malíř umocnil kopce, zejména ty západně od Valtic (vpravo). Polohu význačných objektů však většinou věrně zachoval. Úplně vlevo v lužních lesích lze rozlišit Janohrad. Nad modravým odleskem Mlýnského rybníka je vidět Apolónův chrám, vpravo od něj stojí rozložitý statek Nový Dvůr. Rybniční zámeček na návrší za lednickým zámkem, měl-li ho malíř na mysli, ve skutečnosti ale nezahlédneme. Sotva rozlišitelné jsou vykukující věže valtického kostela Nanebevzetí Panny Marie. O poznání viditelnější je však 10 km vzdálená kolonáda na Reistně na návrší Chrastiny (292 m n. m.). Je zřejmé, že počátkem 19. století byla krajina přehlednější, jak volná, tak i ta parková. Přestože je lednický zámecký park také velkým arboretem cizokrajných dřevin, stal se po neblahých zásazích do lužní krajiny 2. poloviny 20. století refugiem mnoha ustupujících rostlinných druhů. Kromě věkovitých dubů, především bylin mizejících aluviálních luk. Obraz Pohled z minaretu na park a zámek Lednice zasluhuje postřeh k tématu věrnosti krajinomalby. Je zřejmé, že i Franz Ferdinand Runk si svým lidským viděním obraz krajiny mírně přizpůsobil. Pohlédneme-li však do „ploché“ srovnávací fotografie, stávají se detaily v dálce stěží postřehnutelnými. Teprve živá podívaná z nejvyššího ochozu minaretu dá malíři za pravdu, ale není na škodu mít s sebou přibližovací optiku.
Text a fotografie: Petr Halas
[1] Josef Hadtmuth současnou tužku vynalezl při práci na projektech v okolí Lednice (KRÁLOVÁ 2018).
HAVLOVÁ, Mája, 2014. Krajinář Ferdinand Runk (1764–1834). Národní památkový ústav, Monumenta. České Budějovice. 159 s.
KRÁLOVÁ, Hana (ed.), 2018. Joseph Hardtmuth: Architekt: vynálezce a podnikatel ve službách knížecí rodiny Liechtensteinů. Národní technické muzeum. Praha. 218 s.
