V půdních prostorách Základní devítileté školy v Králíkách byla nalezena mědirytina Králík, již vytvořil v poslední třetině 18. století neznámý autor[1]. K zobrazení města ze severozápadu si našel rytec místo ve svahu mezi cestami do Prostřední Lipky a Dolní Lipky. I když sám autor nazval dílo Město a klášter Králíky, je kromě těchto dvou stěžejních motivů především pro současníky zajímavé popředí obrazu, na němž je znázorněn běžný život na vsi (kopání brambor, odvoz usušené otavy, vedení dobytka z pastvy). Je patrné, že dřívější krajina zázemí Králík byla převážně zemědělsky využívaná. Její mozaikovitá struktura s tradičními malými políčky však na rytině není jasně zřetelná. Starému jádru města vévodil kostel svatého Michaela Archanděla, jenž byl po požáru roku 1767 barokně přestavěn (MUSIL 2000) a na rytině je zobrazen s nouzovou střechou, jak je uvedeno na rubové straně obrazu. Na horizontu poutá pozornost mariánské poutní místo Hora Matky Boží s klášterem z počátku 18. století. Mezi ním a městem krajinu protíná výrazná spojnice dvouřadé stromové aleje provázející křížovou cestu. Za Horou Matky Boží vystupoval zalesněný Jeřáb (1003 m n. m.), ležící na hlavním evropském rozvodí Severního a Černého moře, po pravé straně také zalesněný Lískovec (778 m n. m.) a na levé straně nejspíše Vyhlídka (737 m n. m.) a Veselka (718 m n. m.). Ze srovnání obrazu s reálnou předlohou je zřejmé, že si malíř širší záběr na krajinu vměstnal do užšího formátu obrazu a okolní kopce mírně převýšil.
V dnešní době jsou na první pohled viditelné velké celky luk a polí. Z obilných polí a polních cest se vytratila kdysi zdomácnělá silenka francouzská, která je dnes v Čechách již vyhynulá. Kvůli velkoplošnému plánovitému hospodaření, zejména rozorání úvozů polních cest nejen na této lokalitě, vyhynul i hořeček německý pravý[2]. Celé stanoviště z popředí rytiny, které v dobách rytcových a ještě i v 60. letech minulého století bylo protkáno prameny tekoucími do Králického potoka, je nyní po melioracích ucelenou kulturní loukou s jílkem a jetelem. Město Králíky se při pohledu z autorem vybraného místa skrývá v zeleni listnatých stromů.
[1] Písemné sdělení Žanety FILIPOVÉ, správkyně sbírek Městského muzea Králíky. 14. 3. 2019.
[2] AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody [on-line] portal.nature.cz. 8. 10. 2021; [cit. 10. 1. 2022]
MUSIL, František, 2000. Dějiny Králicka. Nakladatelství Arnošt Juránek. Dolní Lipka. 184 s. + obrazová a mapová příloha.
