-
Čeladná se Smrkem
Hanácký malíř krajinář Oldřich Zezula (1907–1980), ztvárňující ve svých obrazech nejednou i náměty z Beskyd, vnikl roku 1954 do rodného kraje[1] svérázného malíře Ferdiše Duši (1888–1958). Z úbočí masivu Ondřejníku přehlédl malebnou krajinu Čeladné, kterou tou dobou ještě utvářela vesnická zástavba rozptýlená v souladné mozaice polí, pastvin a remízků. V dálce se majestátně zvedá jeden z beskydských velikánů – Smrk Více…
-
Štěrkopískoviště
Krajina hospodářského rozvoje v obrazu Vladimíra Hrocha (1907–1966) připomíná s odstupem 80 let spíše technický skanzen. Podobných štěrkopískovišť vznikalo v první polovině 20. století v nivě řeky Moravy jistě nemálo. Kterépak z nich však mělo ve svém sousedství nápadný kopeček – netypický pro úval řeky Moravy – a poblíž ho míjela železnice? Takových opravdu nemohlo být mnoho, a tak stačila chvíle Více…
-
Pohled do kraje z Kudlova
Krajina jako na dlani. Jako stvořená pro malíře. Není divu, že si takový záběr Vladimír Hroch (1907–1966) vybral v roce 1944 pro svůj obraz Pohled do kraje z Kudlova. Z tělesa nedokončené „Baťovy“ dálnice na Kudlově zůstal dodnes podmanivý výhled na pohorskou obec Jaroslavice a dále za údolím Dřevnice i na vzdálené vrcholky Vizovických vrchů. Díky malířově obrazu Více…
-
Pohled z Babího lomu do krajiny směrem k Brnu
Jedinečný pohled z Babího lomu k jihu je kvůli náročnému stoupání ze všech stran vždy zasloužený. Babí lom se vypíná na jihozápadním okraji Drahanské vrchoviny mezi Lelekovicemi a Svinošicemi k 562 m nadmořské výšky. Dovoluje tak z rozhledny (526 m n. m.) spatřit široký výhled na severní okolí Brna a přes první výběžky moravských Karpat dohlédnout až do daleké Více…
-
Pohled na zříceninu od Svratky (Dalečín)
Romantická ruina hradu Dalečína uprostřed stejnojmenné obce jakoby nepodléhala času. František Richter ji před bezmála dvěma sty lety zachytil téměř identickou, jakou ji vidíme dnes. Na rozdíl od 30. let 19. století je však v současnosti ukrytá v porostu severoamerických douglasek a dřevinami zarostly i svahy hradního návrší. Hradem však výčet dalečínských pamětihodností zdaleka nekončí. Více…
-
Po žních
Za náměty zemědělské krajiny, které František Řehořek (1890–1982) vedle figurálních motivů také maloval, nemusel chodit ze svého „letohrádku“, jak jeho vilce někteří z Kořence také říkávali, daleko. Záběr obrazu Po žních bylo možné spatřit už od brány jeho zahrady. Do popředí s panáky sklizeného obilí mu právě vešla pasačka koz… Nad plošinkou v popředí obrazu se zvedají Více…
-
Senoseč na Soláni
Nechte světoběžným lidem / po cizině toužení! / Rodné lásky čarovidem / vše je u nás k spatření; / vejděte jen na políčko / letním sluncem prohřáté / zříte palmy – obilíčko / útlým svlačcem objaté […] […] Salmaj cizorodých zvuků / nahradí vám píšťala; / rajku – žežulčino „kuku“ / pštrosa skřek – hlas Více…
-
Pastvisko
Obecní pastviny byly jedním z vděčných motivů malíře Františka Řehořka (1890–1982). Rozprostíraly se v nejvýše položených zemědělsky využívaných částech kořeneckého katastru – až k 710 m n. m. – odkud sbíral svoje prameny potok Kořeňák. A sbírá je tam dodnes. Už sama o sobě málo úživná půda na podloží kulmských drob, na mnoha místech podmáčená, omezovala možnosti Více…
-
Santon
Jemné přechody odstínů zelené a hnědé dávají obrazu Rohlenka pokojnou atmosféru, která ostře kontrastuje s nynější dopravní rušností místa. Převažující zemědělský námět obrazu je nepochybně oslavou rodné venkovské krajiny malíře, grafika a sochaře Vladimíra Drápala (1921–2015). Od východu, odkud byl obraz malován, zachytil malíř v místech nynější dálnice z Brna do Olomouce polní trať Zadní Šmolesy, nad Více…
-
Rohlenka
Jemné přechody odstínů zelené a hnědé dávají obrazu Rohlenka pokojnou atmosféru, která ostře kontrastuje s nynější dopravní rušností místa. Převažující zemědělský námět obrazu je nepochybně oslavou rodné venkovské krajiny malíře, grafika a sochaře Vladimíra Drápala (1921–2015). Od východu, odkud byl obraz malován, zachytil malíř v místech nynější dálnice z Brna do Olomouce polní trať Zadní Šmolesy, nad Více…
