-
Valtice – pavilon Rendezvous ve formě triumfiálního oblouku
Roku 1832 zavítal do Valtic brněnský malíř František Richter (1774–1860). Zachytil starobylé Valtice, jejichž okolní krajina byla nedlouho předtím dotvořena romantickými stavbami. Jednou z nich byl i letohrádek Belvedér budovaný mezi roky 1803–1806 a určený k dalekým výhledům. Právě od něj malíř Valtice zachytil. Tehdy ještě zůstával výstižným i německý název původně dolnorakouského města Feldsberg – Více…
-
Kolonáda ve Valticích
Roku 1832 zavítal do Valtic brněnský malíř František Richter (1774–1860). Zachytil starobylé Valtice, jejichž okolní krajina byla nedlouho předtím dotvořena romantickými stavbami. Jednou z nich byl i letohrádek Belvedér budovaný mezi roky 1803–1806 a určený k dalekým výhledům. Právě od něj malíř Valtice zachytil. Tehdy ještě zůstával výstižným i německý název původně dolnorakouského města Feldsberg – Více…
-
Valtice od východu
Roku 1832 zavítal do Valtic brněnský malíř František Richter (1774–1860). Zachytil starobylé Valtice, jejichž okolní krajina byla nedlouho předtím dotvořena romantickými stavbami. Jednou z nich byl i letohrádek Belvedér budovaný mezi roky 1803–1806 a určený k dalekým výhledům. Právě od něj malíř Valtice zachytil. Tehdy ještě zůstával výstižným i německý název původně dolnorakouského města Feldsberg – Více…
-
Zámek Uherčice
Není divu, že se pro svůj půvab i poněkud v ústraní ležící Uherčice staly námětem pro malíře. Roku 1833 se tam sešli přinejmenším hned dva. Na svých cestách jihozápadní Moravou je zachytil brněnský malíř samouk František Richter (1774–1860) [1], a v ještě působivějším akvarelu i vídeňský akademický malíř Georg Scheth (1808–1840). Oba obrazy ztvárněné ve stejné době Více…
-
Velehrad
Význačná a z daleké krajiny viditelná silueta trojvrší Holého kopce (548 m n. m.), Buchlova (509 m n. m.) a Modly (510 m n. m.) je neoddělitelně spjata nejen s pohořím Chřibů, ale i s Velehradem. Však se také záběr přes starobylý klášter stal na pozadí trojvrší s hradem Buchlovem námětem celé řady malířů. Vedle Františka Richtera (1774–1860), Augusta Více…
-
Hrad Buchlov od západu
Nevšední a pozoruhodný pohled na hrad Buchlov zachytil roku 1834 brněnský malíř samouk, původním povoláním ranhojič, František Richter (1774–1860). Jeho pohled „od západu“, přesněji spíše od jihozápadu, dnes přes clonu hustého lesa jen tak neuvidíme. František Richter obvykle své záběry komponoval pohledy z více míst, zvýrazňoval, nebo naopak upozaďoval daleký horizont a do popředí někdy umísťoval Více…
-
Bitevní pole z roku 1805 u Pozořic
Jeden z nejvíce působivých krajinných motivů, který si František Richter (1774–1860) ve východním okolí Brna vybral, bylo okolí Pozořic – dřívější ovocnářský kraj a kraj reveně a bedrníku anýzu (LIČMAN, KRATOCHVÍL 1921, NEUŽIL, MAZEL 1967). Maloval je roku 1828 pohledem k severu a následující rok i s podmanivým dalekým výhledem do sníženiny Dyjsko-svrateckého úvalu směrem k jihozápadu. Ve Více…
-
Pozořice – celkový pohled
Jeden z nejvíce působivých krajinných motivů, který si František Richter (1774–1860) ve východním okolí Brna vybral, bylo okolí Pozořic – dřívější ovocnářský kraj a kraj reveně a bedrníku anýzu (LIČMAN, KRATOCHVÍL 1921, NEUŽIL, MAZEL 1967). Maloval je roku 1828 pohledem k severu a následující rok i s podmanivým dalekým výhledem do sníženiny Dyjsko-svrateckého úvalu směrem k jihozápadu. Ve Více…
-
Celkový pohled na Telnici
Netradičním způsobem zkoumání historie krajiny je využití kombinace starých literárních údajů o flóře, obrazů krajiny, starých map a případně i pomístních názvů. Pro Telnici u Brna není vhodnějšího podkladu než jejího ojedinělého zobrazení v kresbě brněnského rodáka Františka (Franze) Richtera (1774–1860). František Richter se narodil 29. srpna v Brně na Zelném rynku, vyučil se ranhojičem, působil Více…
-
Doubravník u Pernštejna
Snad nejmalebnějším místem na středním toku Svratky na Českomoravské vrchovině je Doubravník. Starobylé městečko s neopomenutelným vegetačním názvem je jmenované poprvé v listině z roku 1208[1]. Jeho historie je spojena s poněkud tajemným klášterem sester augustiniánek, založeným ještě dříve[2] než proslulá Porta coeli v Předklášteří (HRÁDEK a kol. 2008). Pohled na Doubravník z levobřežních svahů nad Svratkou, kde jej František Více…
