-
Podzim u Kadova
Mírně asymetrický vrch Bohdalec[1] (790 m n. m.), pokrytý ve své severní polovině stejnojmenným lesem, ztvárňoval Josef Jambor s různými motivy popředí nejčastěji z okolí Krátké. Roku 1956 dal ale kopci vyniknout nad rozsáhlou planinou s poli a loukami, klesající z úbočí bezejmenného návrší (690 m n. m.) nad Kadovem. I obrazem Podzim u Kadova se Josefu Jamborovi podařilo Více…
-
Jeřáby s Bohdalcem
Záběr s jeřáby, který Josef Jambor maloval vícekrát, bývá nesprávně označován též jako Jeřáby u Bohdalce. Ve skutečnosti se jedná o pohled z návrší mezi Krátkou a Samotínem přes údolí říčky Fryšávky směrem na jihovýchod. Kopec Bohdalec (791 m n. m.) uzavírá horizont 4,5 km daleko od místa malování. Lokalizaci malířova místa pomáhá naznačená silnička z Krátké do Samotína a Jelínkův Více…
-
U Fryšavy
Již roku 1923 zachytil Josef Jambor dokumentačně významný obraz krajiny východního okraje Fryšavy s okolím. Zatažená šedivá obloha a hnědavé odstíny polí a luk naznačují, že obraz byl namalován buď někdy v pozdním podzimu, nebo na jaře po tání. V popředí obrazu je zachycena silnice z Fryšavy do Kadova, tehdy ještě opravdu[1] nezpevněná. Lemují ji roztroušené mladé břízy Více…
-
Zima v Pěčíně
Malebná obec Pěčín v podhůří Orlických hor zlákala hned několik umělců. Svůj trvalý domov i pracoviště zde našel od roku 1919 sochař Leoš Kubíček (1887–1974) a pobývali tu i krajináři Jan Trampota (1889–1942), Václav Hrbek (1930–1991) a Jindřich Šimek (1901–1979), jimž se Pěčín stal inspirací. Jan Trampota maloval hlavně místní chalupy a častým motivem v různých Více…
-
Lom v Pěčíně
Malebná obec Pěčín v podhůří Orlických hor zlákala hned několik umělců. Svůj trvalý domov i pracoviště zde našel od roku 1919 sochař Leoš Kubíček (1887–1974) a pobývali tu i krajináři Jan Trampota (1889–1942), Václav Hrbek (1930–1991) a Jindřich Šimek (1901–1979), jimž se Pěčín stal inspirací. Jan Trampota maloval hlavně místní chalupy a častým motivem v různých Více…
-
Pěčín
Malebná obec Pěčín v podhůří Orlických hor zlákala hned několik umělců. Svůj trvalý domov i pracoviště zde našel od roku 1919 sochař Leoš Kubíček (1887–1974) a pobývali tu i krajináři Jan Trampota (1889–1942), Václav Hrbek (1930–1991) a Jindřich Šimek (1901–1979), jimž se Pěčín stal inspirací. Jan Trampota maloval hlavně místní chalupy a častým motivem v různých Více…
-
Kostel ve Slatině
Barokní kostel Proměnění Páně ve Slatině nad Zdobnicí byl častým motivem jednoho z nejvýznamnějších českých krajinářů Jana Trampoty (1889–1942). Trampotův obraz ze 30. let 20. století zachycuje slatinský kostel od jihu a v pozadí můžeme rozeznat panorama Orlických hor s nejvyšším vrcholem Velkou Deštnou (1116 m n. m.), která je vzdálena bezmála 20 km. Na Více…
-
Deštná od Uhřínova
Zalesněný hřbet Orlických hor s nejvyšším vrcholem Velkou Deštnou (1116 m n. m.) se stal hlavním motivem obrazu Jindřicha Šimka (1901–1979) z roku 1976. Obraz byl malován z vyhlídky na Podolském kopci (737 m n. m.) u horské obce Uhřínov, jejíž historie se datuje do období prvního významnějšího osídlování Orlických hor ve 12.–14. století. V Více…
-
Heroltická pole
Jednu z krajin, s horizonty vzdálenými na dosah, ztvárnila Zdeňka Samsonová-Ranná u svých rodných Vohančic pohledem na Kozí doly a k Pejškovu. V obraze se mezi poli vine silnička od Vohančic k Pejškovu a Deblínu. Nad ní se zvedají svažitá pole až ke kamenitému vršku. Nebyl asi nikdy obdělán. Sloužil jako chudé pastviny. Je na Více…
-
Cesta na Vysočině
Josef Jambor patřil k malířům, kteří nemálo svých obrazů pojmenovali bližším určením místa, což usnadňuje lokalizaci. Nebylo tomu tak ovšem u obrazů Polní cesta (1918) a Cesta na Vysočině (1928). Jejich datace ale napověděla, že mohly být nejspíše malovány někde v okolí Nového Města[1], v jehož zázemí malíř v té době převážně výtvarně působil. Na obou obrazech je zachycen Více…
