-
Podzim v listnatém lese
Lesní interiéry jsou v rozsáhlém Jamborově krajinářském díle poměrně málo frekventované. A mezi nimi přirozené listnaté lesy ještě méně, neboť v malířově rodném kraji byly za jeho života – a dodnes jsou – výjimečné. Místo původních jedlových bučin s vtroušeným smrkem tam všeobecně převládají kulturní smrkové porosty. Výjimku tvoří jen několik rezervací. Třeba známý prales Více…
-
Deštivá nálada
Jedním z celé řady malířových záběrů z návrší mezi Krátkou a Samotínem je pohled přes kvetoucí louky na východ. I v šedivé cloně „deštivé nálady“ je uprostřed nevelkého obrazu zřetelný smrkový les na návrší Jelínkova kopce (707 m n. m.) nad Sněžným. Jelínkův kopec je na Jamborových obrazech zachycen často. Za ním na horizontu splývají bližší vrch Štarkov (679 m n. Více…
-
Jeřáby (u silnice ke Krátké)
Jeřáby byly se svými výrazně zbarvenými plody pro malíře Vysočiny vděčným motivem. Josef Jambor je ztvárnil opakovaně, např. v obraze Alej s jeřáby (1918), Staré jeřáby (1929), Jeřábová alej ve Vlachovicích (1930), Jeřáby v mlhavém počasí (1935), Jeřáby v květu (1936), Dva jeřáby u Krátké (1954), Jeřáby s Bohdalcem (1958) a vícekrát maloval alej okolo bývalé silnice do Více…
-
Olše na Milovských loukách
Obrazem Olše na milovských loukách zachytil Josef Jambor jeden z mnoha svých záběrů na České Milovy s vrchy Horkou (615 m n. m.), Milovskými Perničkami (757 m n. m.) a Čtyřpaličatými skalami (732 m n. m.). V mnoha variacích tuto scenérii ztvárňoval, snad nejčastěji v časném předjaří, ze silnice vedoucí přes milovské louky k Březinám. Tentokrát si však vybral místo o Více…
-
Krajina Vysočiny
Jeden z mnoha záběrů k jihovýchodu, s dalekým výhledem přes údolí Fryšávky, pořídil Josef Jambor i pod silničkou ze Samotína do Krátké. Horizont uzavírá horský hřbet od Metodky (788 m n. m.) až k Pohledecké skále neboli Císařskému kameni (812 m n. m.). Na mírných svazích tentokrát malíř nezachytil v popředí louky, ale na svazích Teplé (782 m Více…
-
Kvetoucí stromy – hrušeň
Nebyly to jen typické dřeviny Vysočiny – jeřáb, olše nebo jasan, které Josef Jambor maloval jako hlavní objekty zájmu na pozadí vzdálených horizontů. V Nebyly to jen typické dřeviny Vysočiny – jeřáb, olše nebo jasan, které Josef Jambor maloval jako hlavní objekty zájmu na pozadí vzdálených horizontů. V klimaticky nepříliš příznivém území povodí horní Svratky maloval Více…
-
Pohled na Tišnov (z Hrádku)
Jamborův jarní pohled na Tišnov z roku 1935 zachycuje historické jádro města s horou Květnicí (470 m n. m.) od starého hřbitova, jehož zeď měl malíř doslova za zády. Místo nese název Na Hrádku, nicméně pozůstatky středověkého feudálního sídla bychom tady hledali marně. Kde přesně se nacházelo, je dodnes malým tišnovským tajemstvím. Co se naopak ze středověkých Více…
-
Květnice
Nápadný objekt tišnovské pýchy – „věkopamátnou horu“ Květnici – namaloval Josef Jambor hned několikrát. A není divu, v okolí Tišnova nenajdeme výraznější přirozenou pohledovou dominantu. Už podle jména rovněž není překvapivé, že se jedná o významnou botanickou lokalitu. Květnice se strmě zvedá ze široké nivy řeky Svratky a své z části odlesněné jižní a jihozápadní Více…
-
Květnice
Nápadný objekt tišnovské pýchy – „věkopamátnou horu“ Květnici – namaloval Josef Jambor hned několikrát. A není divu, v okolí Tišnova nenajdeme výraznější přirozenou pohledovou dominantu. Už podle jména rovněž není překvapivé, že se jedná o významnou botanickou lokalitu. Květnice se strmě zvedá ze široké nivy řeky Svratky a své z části odlesněné jižní a jihozápadní Více…
-
Hruška v širém poli
Nebyly to jen typické dřeviny Vysočiny – jeřáb, olše nebo jasan, které Josef Jambor maloval jako hlavní objekty zájmu na pozadí vzdálených horizontů. V klimaticky nepříliš příznivém území povodí horní Svratky maloval malíř opakovaně starou hrušeň v České Cikánce. Stál přitom na cestě vedoucí z vrchu Karlštejna (749 m n. m.). Již tou dobu v těch místech bylo Více…
