Kvetoucí stromy – hrušeň


Kvetoucí stromy - hrušeň
Rozměr:
Rok:
Výtvarný druh:
Materiál:
Technika:

Nebyly to jen typické dřeviny Vysočiny – jeřáb, olše nebo jasan, které Josef Jambor maloval jako hlavní objekty zájmu na pozadí vzdálených horizontů. V

Nebyly to jen typické dřeviny Vysočiny – jeřáb, olše nebo jasan, které Josef Jambor maloval jako hlavní objekty zájmu na pozadí vzdálených horizontů. V klimaticky nepříliš příznivém území povodí horní Svratky maloval malíř opakovaně starou hrušeň v České Cikánce. Stál přitom na cestě vedoucí z vrchu Karlštejna (749 m n. m.). Již tou dobu v těch místech bylo vybudováno golfové hřiště, které více než hrušeň poutalo tehdy pozornost jiných malířů, Adolfa Hoffmeistera (1870–1936) a Jiřího Trnky (1912–1969)[1]. Pod svahy v popředí, ještě na české straně, je dlouhé stavení u Peňázů (č. p. 170) a za ním je naznačena dřevinami doprovázená linie Svratky, oddělující Moravskou Cikánku od Cikánky České. Nad Svratkou vystupuje mírně vyvýšené návrší Sušina (Na Sušině) s mozaikou políček v nejvyšším místě. Dnes jsou zarostlá skupinou stromů, ale tehdy ještě mohla sloužit jako ovocnářská školka, z níž pochází i vyobrazená hrušeň. Nad Moravskou Cikánkou vystupuje vrch U Osla (709 m n. m.), vlevo od něj je patrný výrazný hřbet s Křovinou (829 m n. m.), od západu (vpravo) zasahuje do záběru celek luk a polí Zadní Hůra. I v tomto pohledu učinily později krajinu nepřehlednou porosty dřevin. Původní místo, kde hrušeň dříve stála, je zacloněno vzrostlým lesem. Mnohá dřívější pole jsou nyní zalučněna druhově nezajímavými komerčními travami a bylinami. Některé louky ale zůstaly více nebo méně květnaté. Zvláště Na Sušině dosud rozkvétají dříve všeobecná rdesna hadí kořeny, místy i řebříček bertrám, cesty ještě i dnes lemuje borůvčí. Ubylo ho však podstatně a brusinky zmizely zcela. Na podmáčených loukách Zadní Hůry kvetou na jaře růžové polštářky všivce lesního. Za zmínku stojí i cizokrajné horské druhy rostlin. Okolo některých chalup v záběru roste všedobr horský[2] a okolo Karlštejna koprník štětinolistý[3]. Původ těchto druhů se ve Žďárských vrších připisuje německým kolonistům (BUREŠ, ŠTROFOVÁ 2000).

Text a fotografie: Petr Halas


[1] Město Svratka, [online]. [Cit. 3. 8. 2021]. Dostupné z: http://www.svratka.cz/golfove-hriste/

[2] Roste přirozeně v horách Evropy.

[3] Jako oceanický druh roste koprník štětinolistý již přirozeně v Krušných horách.


BUREŠ, Petr, ŠTROFOVÁ, Lenka, 2000. Rostliny a německé osídlení Žďárských vrchů. In Žďárské vrchy v čase a prostoru. Sphagnum, ekologická společnost, Správa CHKO Žďárské vrchy. Žďár nad Sázavou. S. 106–112.

Místo a směr (49.7133664°N, 16.0539053°E, 204°) srovnávací fotografie na podkladu Základní mapy ČR.