Nápadný objekt tišnovské pýchy – „věkopamátnou horu“ Květnici – namaloval Josef Jambor hned několikrát. A není divu, v okolí Tišnova nenajdeme výraznější přirozenou pohledovou dominantu. Už podle jména rovněž není překvapivé, že se jedná o významnou botanickou lokalitu. Květnice se strmě zvedá ze široké nivy řeky Svratky a své z části odlesněné jižní a jihozápadní svahy odedávna nastavuje nejen slunci, ale také stepním a teplomilným druhům migrujícím z jižní Moravy. Naopak svahy slunečnímu svitu odvrácené pokrývají temné bukové porosty, ve kterých lze zaznamenat i zástupce flóry vyšších poloh. Když k tomu připočteme pestré geologické podloží tvořené zejména na živiny bohatými vápenci, ale také chudými křemennými pískovci, nikoho nepřekvapí, že zde bylo zaznamenáno bezmála 400 druhů cévnatých rostlin (SEDLÁČEK 2013), z nichž řada patří mezi druhy zvláště chráněné a ohrožené. Nesmíme zapomenout ani na tajemné nitro hory ukrývající temně nachové ametysty, stejně jako rozsáhlý jeskynní systém Královy jeskyně. Za opravdovým květnickým pokladem je ale třeba se vrátit na jižní svah nad město. V roce 2004 byl právě zde pro vědu objeven jeden z nejkrásnějších středoevropských pavouků – stepník moravský (ŘEZÁČ 2009). Květnici stojí za to navštěvovat celoročně, ale zvláště na jaře je potřeba vidět alespoň podléšky, dříny a dymnivky. A když se ujme vlády léto, pak by neměly nikomu uniknout žluté úbory omanu oka Kristova a bledě modré zvonky boloňské. Pro své nesporné přírodní hodnoty je Květnice chráněna jako přírodní památka. Hlavním úkolem péče o území je v současnosti údržba cenných lesostepních enkláv, které by jinak byly pohlceny náletem dřevin. Rozsah jeho šíření je dobře patrný při pohledu na Jamborovy obrazy.
Text: Tomáš Koutecký a Jan Lacina; fotografie: Tomáš Koutecký, Petr Halas a Radek Šich
ŘEZÁČ, Milan, 2009. Objev stepníka moravského, nového živočicha popsaného z našeho území, Živa 5/2009. S. 223–225.
SEDLÁČEK, Vojtěch, 2013. Inventarizační průzkum přírodní památky Květnice. Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje. Brno. 13 s.
ŠIMEK, Tomáš, LACINA, Jan, HRÁDEK, Mojmír, HALAS, Petr, 2008. Dějiny Skryjí. Sursum. Tišnov. 447 s.
