-
Tání na Blatinách
Od Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.) je výhled na jihozápad tak vábivý, že se mu nedá odolat. Na táhlých svazích od Teplé (782 m n. m.) jsou pod košatými stromy v mokrých lukách roztroušeny chalupy Blatin. Ačkoliv se jedná o jednu z nejmladších vesnic Vysočiny – byla založena při pozdní lesní Více…
-
Vřes u Sněžného
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Chudá pastva
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Vřes na úvoze
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Kvetoucí bodláky na Kuklíku
V očekávání příchodu zimy zachytil roku 1945 Josef Jambor podzimní náladu na Kuklíku. Jakoby se i krajina ukládala k odpočinku po těžkém období válečných událostí předchozích let. Záběr od východu na ústřední část obce podél silnice z Nového Města do Sněžného (Německého) – Dědinu – ztvárnil malíř z míst nazývaných „Pod strání“[1]. Zachytil tehdy výrazně podmáčené louky v pravobřeží Fryšávky Více…
-
Podzimní louka na Kuklíku
V očekávání příchodu zimy zachytil roku 1945 Josef Jambor podzimní náladu na Kuklíku. Jakoby se i krajina ukládala k odpočinku po těžkém období válečných událostí předchozích let. Záběr od východu na ústřední část obce podél silnice z Nového Města do Sněžného (Německého) – Dědinu – ztvárnil malíř z míst nazývaných „Pod strání“[1]. Zachytil tehdy výrazně podmáčené louky v pravobřeží Fryšávky Více…
-
Jeřáby u studnické silnice
Jeřáby rudé, o vás verše jsem psal[1] – vyznává se Petr Křička (1884–1949). Básník – jen o tři roky starší než Josef Jambor (1887–1964) – vyrůstal ve stejné krajině, dokonce v těsné blízkosti – na rychtě v Maršovicích u Nového Města na Moravě. A blízko jsou i Studnice, nejvýše položená (780 m n. m.) vesnice na Českomoravské vrchovině. Kousek nad Více…
-
Rodný kraj ve žních
A slavně na nebesích modrých / se žhavé slunce valilo / a pole žárem zalilo jsou verše básně Sekáči z roku 1919 spisovatele Petra Křičky (1884–1949), vyrůstajícího v Maršovicích u Nového Města (KŘIČKA 1919). Ten slovy vyjádřil tvář rodného kraje ve žních tak, jak jej o tři desetiletí později tahy štětcem zachytil Josef Jambor. Malíř svůj rodný Více…
-
Rokytenské louky
Sotva ve vrcholové části Vysočiny roztál v dubnu poslední sníh, začala se kolem mělkých depresí zelenat tráva a vyklubaly se blatouchy. Právě takový moment ročního koloběhu pcháčových luk zaznamenal Josef Jambor jižně od Rokytna. V rozlehlých vlhkých loukách se pak v průběhu vegetačního období vystřídaly pětiprstky žežulníky (HAVELKA 1896), prstnatce májové, rdesna hadí kořeny, pcháče Více…
-
Pohled do kraje z Harusovce
Pohledem z Harusova kopce (741 m n. m.) zachytil Josef Jambor Radňovice a daleké výhledy k jihozápadu, do mírně zvlněné krajiny Křižanovské vrchoviny. Jen o rok dříve, než Josef Jambor namaloval obraz Pohled do kraje z Harusovce (1932), vyšlo první vydání snad nejznámější dětské knihy Malý Bobeš. Právě Raďnovice byly dějištěm zážitků ze života malého chlapce, jehož příběh Více…
