Jeřáby rudé, o vás verše jsem psal[1] – vyznává se Petr Křička (1884–1949). Básník – jen o tři roky starší než Josef Jambor (1887–1964) – vyrůstal ve stejné krajině, dokonce v těsné blízkosti – na rychtě v Maršovicích u Nového Města na Moravě. A blízko jsou i Studnice, nejvýše položená (780 m n. m.) vesnice na Českomoravské vrchovině. Kousek nad Rokytnem k ní z nynější hlavní silnice odbočuje stará prašná cesta. Málokdo by v ní poznal starou silnici do Německého (nyní Sněžného), která jako jiné směřovala nejkratší cestou k cíli, obvykle za cenu náročného stoupání. Oboustranná stromořadí, poskytující cestujícím v létě osvěžující stín, byla ještě za časů Josefa Jambora tvořena vitálními jeřáby ptačími, dobře snášejícími drsné klima Vysočiny. Malíř je zachytil ještě v plné síle, jak svojí krásou dotvářejí žňovou krajinu. Staré stromořadí dnes již prosychá. Zejména ve spodní části bývalé silnice pronikla do jejích bylinných lemů ruderální společenstva s kerblíkem a kopřivami. Ale poblíž Studnic, kde Josef Jambor maloval, jsou lemy stále květnaté. Od jara do léta hrají pestrobarevnou paletou květů jetele prostředního, štírovníku růžkatého, třeslice prostřední, mateřídoušky vejčité, hvozdíku kropenatého a zvonku okrouhlolistého a na sklonku léta vykvetou tučné rozchodníky velké. Náhorní pláně kolem cesty, po staletí využívané jako pole, jsou v posledních desetiletích souvisle zatravněné a slouží jako druhově chudé pastviny skotu. A již od 80. let 20. století krajinný ráz narušují tři vysoké stožáry námrazové stanice Studnice.
Text: Petr Halas, Jan Lacina
[1] Výňatek z básně Doma (KŘIČKA 1933).
KŘIČKA, Petr, 1933. Chléb a sůl. Kvasnička a Hampl. Praha. 120 s.
SCHLECHTENDAL, Dietrich Franz L. von, LANGENTHAL Cristian Eduard, SCHENK Ernst, 1892–1898. Flora von Deutschland. Díl. 1–30. Franz Eugen Köhler. Gera-Untermhaus.
