-
Hrad Bítov
S Františkem Richterem (1774–1860) stojí zato toulat se minulostí. Vedle pohádkového záběru do starosvětského městečka od západu v obrazu Hrad Bítov ze zadní strany (1832) zachytil hrad také od jihu. Právě tam se v ústí Želetavky do Dyje otevírala přírodní brána do starého Bítova. Strážila ji po staletí nezaměnitelná „skalka“, jíž přisoudil bělavý trus dravých ptáků hanlivé pojmenování[1]. Více…
-
Svátek sv. Antonína na Pöltenbergu (Hradiště sv. Hippolyta)
Monsornův záběr na kostel sv. Antonína Paduánského od západu je vynikajícím dokumentem stavebně-historického vývoje objektu, jehož věrohodnost je doložena i mladší fotografií. Od městských hradeb u kostela sv. Michala se naskýtala před dvěma staletími podmanivá podívaná. Malíř Giovanni Maria Monsorno nemohl odolat. Zachytil tak z míst tehdy ještě nezacloněných vilovou čtvrtí odlesněné svahy hradního kopce rámované Více…
-
Svátek Božího těla na Pöltenbergu (Hradiště sv. Hippolyta)
Kostel sv. Antonína Paduánského postavený před rokem 1662 ukončuje křížovou cestu s 11 zastaveními (původně 14) z 2. poloviny 17. století. Monsornův a současný fotografický záběr na kostel od východu dobře dokumentuje proměny celého prostoru, pustnutí krajiny i duchovních tradic. Od městských hradeb u kostela sv. Michala se naskýtala před dvěma staletími podmanivá podívaná. Malíř Giovanni Maria Více…
-
Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě
Směrem k východu zachytil Giovanni Maria Monsorno z hradní vyhlídky přes prohlubeň pojmenovanou Jáma snad nejpůsobivější část Znojma. Západní průčelí kostela sv. Mikuláše s přilehlou dvoupodlažní kaplí sv. Václava utváří dominantu středověkého města v záběrech řady vedut. Malíř zachytil kostel sv. Mikuláše ještě s původní jižní gotickou věží nahrazenou roku 1848 nynější věží na východě (KROUPA 1996). V dálce na svazích Více…
-
Pohled na Pöltenberg (Hradiště sv. Hippolyta) a město Znojmo
Od městských hradeb u kostela sv. Michala se naskýtala před dvěma staletími podmanivá podívaná. Malíř Giovanni Maria Monsorno nemohl odolat. Zachytil tak z míst tehdy ještě nezacloněných vilovou čtvrtí odlesněné svahy hradního kopce rámované budovami františkánského špitálu (bývalého minoritského klášteru) a Deblínského zámku. V bezlesém popředí je dobře vidět poslední zákrut Gránického potoka, nazývaného také Hradnice, před jeho Více…
-
Město Znojmo a probošství Pöltenberg (Hradiště sv. Hippolyta)
Směrem k východu zachytil Giovanni Maria Monsorno z hradní vyhlídky přes prohlubeň pojmenovanou Jáma snad nejpůsobivější část Znojma. Západní průčelí kostela sv. Mikuláše s přilehlou dvoupodlažní kaplí sv. Václava utváří dominantu středověkého města v záběrech řady vedut. Malíř zachytil kostel sv. Mikuláše ještě s původní jižní gotickou věží nahrazenou roku 1848 nynější věží na východě (KROUPA 1996). V dálce na svazích Více…
-
Hostinec na Krkavčím kameni (Eliášova skála) u (v) Pöltenbergu (Hradiště sv. Hippolyta) náležející Znojmu
Směrem k východu zachytil Giovanni Maria Monsorno z hradní vyhlídky přes prohlubeň pojmenovanou Jáma snad nejpůsobivější část Znojma. Západní průčelí kostela sv. Mikuláše s přilehlou dvoupodlažní kaplí sv. Václava utváří dominantu středověkého města v záběrech řady vedut. Malíř zachytil kostel sv. Mikuláše ještě s původní jižní gotickou věží nahrazenou roku 1848 nynější věží na východě (KROUPA 1996). V dálce na svazích Více…
-
Kostel sv. Václava na starém Bítově
Není divu, že se lidem zalíbilo už od nepaměti v kraji, kde se řeky vinou jako stuhy tvrdým horninám navzdory. Na jihozápadním pomezí jihozápadní Moravy a dolnorakouské Lesní čtvrti (Waldviertel) k tomu měli naši předkové už od pravěku mnoho příležitostí. Jednu takovou využili nejpozději ve velkomoravské době nad soutokem Želetavky a Dyje. Hrad Bítov navazující na Více…
-
Děvičky
Pohled na romantickou hradní zříceninu Děvičky u Pavlova od malíře Wenze Grölla (1889–1969) zachycuje harmonickou krajinu severovýchodních svahů Pálavy, jež se zvedají z nivy Dyje právě zalité jarní povodní. Od roku 1988 povodňové vody nahrazuje hladina Dolní novomlýnské nádrže o rozloze téměř 17 čtverečních kilometrů, pod níž zmizela nejcennější část podpálavských luhů. Přestože kvůli přehradě do Více…
-
Vinobraní pod Sv. kopečkem
S příchodem babího léta bývá ve vinicích rušno. Nejinak tomu bylo i na počátku 50. let pod mikulovským Svatým kopečkem (363 m n. m.), jak pro budoucí generace zaznamenal malíř Pálavy Rudolf Gajdoš (1907–1975). Na pozadí oslavy lidské práce zachytil také stěžejní botanickou lokalitu Pavlovských vrchů, tedy xerotermní svahy pod kaplí svatého Šebestiána. Během jara zde Více…
