Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě


Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě
Výtvarný druh:
Materiál:

Visual Portfolio, Posts & Image Gallery for WordPress

Visual Portfolio, Posts & Image Gallery for WordPress

Směrem k východu zachytil Giovanni Maria Monsorno z hradní vyhlídky přes prohlubeň pojmenovanou Jáma snad nejpůsobivější část Znojma. Západní průčelí kostela sv. Mikuláše s přilehlou dvoupodlažní kaplí sv. Václava utváří dominantu středověkého města v záběrech řady vedut. Malíř zachytil kostel sv. Mikuláše ještě s původní jižní gotickou věží nahrazenou roku 1848 nynější věží na východě (KROUPA 1996). V dálce na svazích jsou patrné i městské hradby s  nápadnou hradební věží Trencktor, která se nedochovala.

Skalnatá vyhlídka nad řekou Dyjí u Obří hlavy umožňuje poutavý výhled na Znojmo. Jak vypadalo na začátku 19. století, dosvědčuje kresbou i Giovanni Maria Monsorno. Pod panoramatem starého města, v němž důsledný malíř překvapivě vynechal Loupežnickou hradní věž, zaujmou holé svahy pod hradbami. Po dlouhá staletí poslední výspa travobylinné a skalní vegetace nad vyústěním Dyje do roviny Dyjsko-svrateckého úvalu od sklonku 19. století výrazně zarostla. Stalo se i přičiněním znojemského Zalesňovacího a okrašlovacího spolku[1] založeného roku 1878, že byly do té doby v krajině všeobecně rozšířené pastviny a neplodné půdy zalesňovány a „okrašlovány“ vysazováním nepůvodních rostlinných druhů. Tak se ve 20. století na svazích pod Znojmem rozmohly nepůvodní šeříky, akáty a především kustovnice, které původní společenstva rostlin výrazně přeměnily. Na mnoha místech se nyní daří rumištním druhům, jako jsou např. hulevník Loeselův, lebeda podlouhlolistá, měrnice černá a v obnovených vinohradech je hojná šrucha zelinná. Na nejnehostinnějších skalách na jaře dosud nápadně vykvétá domácí tařice skalní a v létě je barví lnice kručinkolistá. Kromě skal je jen málo míst, kde se udržely porosty původních rostlin. V konkurenci kustovnice se ještě místy prosadí např. česnek žlutý, chrpa chlumní, kavyl vláskovitý, locika prutnatá, pýr prostřední, řebříček panonský, aromatický a od středověku pěstovaný jablečník cizí nebo ještě vzácnější prorostlík prutnatý.

Text: Petr Halas, Eva Kallabová a Radomír Němec; fotografie: Petr Halas, Tomáš Koutecký a Petr Lazárek


[1] Členem spolku byl i významný německy píšící moravský botanik Adolf Oborny (1840–1924), autor květeny Moravy a rakouského Slezska (OBORNY 1886) a řady dalších floristických studií. BOTANY.cz, [online]. [Cit. 14. 10. 2022]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/oborny/


KROUPA, Petr, 1996. Farní kostel sv. Mikuláše ve Znojmě. In: Průzkumy památek. Památkový ústav středních Čech. Praha. Roč. 3, č. 2, s. 73–100.

OBORNY, Adolf, 1886. Flora von Mähren und österr. Schlesien enthaltend die wildwachsenden, verwilderten und häufig angebauten Gefässpflanzen. Brünn: Naturforschender Verein. Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn. 2 svazky 1258 s.

SMOLA, Vojtěch, 2016. OBRAZEM: V okolí Znojma dozrávají exotické fíky. Rostou tam po staletí. In Znojemský deník: České Budějovice. Vltava-Labe-Press. 16. 8. 2016

VIETZ, Ferdinand Bernhardt, KENDL, Joseph Lorenz, EDERSCHEN, Joseph, SCHALBAECHER, Joseph; ALBRECHT, Ignatz, 1800–1822. Icones plantarum medico-oeconomico-technologicarum cum earum fructus ususque descriptione. Wien. 10 dílů a 1 dodatek.

Místo a směr (48.8551194°N, 16.0438558°E, 255°) srovnávacího záběru ke kresbě Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě na podkladu Základní mapy ČR.

Visual Portfolio, Posts & Image Gallery for WordPress