-
Doubravník u Pernštejna
Snad nejmalebnějším místem na středním toku Svratky na Českomoravské vrchovině je Doubravník. Starobylé městečko s neopomenutelným vegetačním názvem je jmenované poprvé v listině z roku 1208[1]. Jeho historie je spojena s poněkud tajemným klášterem sester augustiniánek, založeným ještě dříve[2] než proslulá Porta coeli v Předklášteří (HRÁDEK a kol. 2008). Pohled na Doubravník z levobřežních svahů nad Svratkou, kde jej František Více…
-
Hrad Veveří pohled od jihu
Když řeka Svratka u Veverské Bítýšky jednou provždy opouští svou rodnou Vysočinu, definitivně překonává také sníženinu Boskovické brázdy a razí si další údolí Bobravskou vrchovinou směrem k jihozápadu. Krátce nato se do ní zprava vlévá potok Veverka, který teče podél úpatí Bobravské vrchoviny, než se do ní nedaleko nad soutokem se Svratkou hluboce zařízne. Romantickým skalnatým Více…
-
Hrad Veveří pohled od západu
Když řeka Svratka u Veverské Bítýšky jednou provždy opouští svou rodnou Vysočinu, definitivně překonává také sníženinu Boskovické brázdy a razí si další údolí Bobravskou vrchovinou směrem k jihozápadu. Krátce nato se do ní zprava vlévá potok Veverka, který teče podél úpatí Bobravské vrchoviny, než se do ní nedaleko nad soutokem se Svratkou hluboce zařízne. Romantickým skalnatým Více…
-
Stará Telč
Snad až s trochou překvapení, vzhledem ke světonázorovému přesvědčení Otakara Kubína (1883–1969), si lze v jeho půvabných krajinomalbách všimnout časté inspirace církevní architekturou. Jen v Telči samotné maloval záběry na kostely nejméně dva. Vedle záběru na poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (1955) to byl i pohled na kostel Matky Boží ve Staré Telči přes hladinu Staroměstského rybníka. Více…
-
U Fryšavy
Již roku 1923 zachytil Josef Jambor dokumentačně významný obraz krajiny východního okraje Fryšavy s okolím. Zatažená šedivá obloha a hnědavé odstíny polí a luk naznačují, že obraz byl namalován buď někdy v pozdním podzimu, nebo na jaře po tání. V popředí obrazu je zachycena silnice z Fryšavy do Kadova, tehdy ještě opravdu[1] nezpevněná. Lemují ji roztroušené mladé břízy Více…
-
Vřes na úvoze
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Tání na Českomoravské vysočině
Vděčným malířským motivem Josefa Jambora v době jeho pobytu v Novém Městě na Moravě byla kaskáda malých rybníčků u Horního Dvora. Letní záběr z roku 1928 Rybníčky na Vysočině malíř pořídil z hráze Horního rybníku. Záběr ze sklonku zimy roku 1929 Tání na Českomoravské vysočině ztvárnil ze svahu nad Horním rybníkem, a zachytil tak i podstatně vzdálenější končiny. Rybníčky Více…
-
Lysice
Na samém východním okraji Českomoravské vrchoviny, ještě než Vysočina začne nabírat dech[1], namaloval František Richter pohled na Lysice se zámkem směrem k východu. V popředí se rozevírá údolí Lysického potoka, tekoucího od Bedřichova převážně nepůvodními smrkovými monokulturami, které jen vzácně střídají menší plochy původních bukových a dubohabrových lesů (např. PP Žižkův stůl). Malý rybník, zaznamenaný ve starých Více…
