Ještě než Letovice v rozmezí let 1833 až 1835 ztvárnil od jihu a východu rakouský litograf Adolf Friedrich Kunike (1777–1839), zachytil jejich podobu roku 1831 od západu brněnský malíř František Richter (1774–1860). Svůj záběr směřoval od úpatí strmých svahů Českomoravské vrchoviny přes společnou nivu Křetínky a Svitavy k městu a k jeho dominantám na pozadí kopcovitého reliéfu západního okraje Boskovické brázdy.
Na první pohled v krajině tehdejších Letovic zaujmou rozsáhlé plochy zemědělské půdy. Jak dosvědčují i dobové mapy, niva Svitavy a Křetínky byla až na menší parcely polí zalučněna. V první polovině 19. století již byl minulostí věhlas lnářské tradice Letovicka, který vzal za své s dovozem bavlny zpracovávané v místní manufaktuře od roku 1774 (JANKŮ 2015). Jen nedlouho před malířovou návštěvou zanikla (roku 1830) i chmelnice, jež se rozkládala na svazích zámeckého vrchu v místech dnešní obory a parku (KNIES 1904). Přestože se tehdejší krajina vlivem rozvoje průmyslu i lesního hospodaření měnila nemálo, uchovávala si flóra nepochybně větší bohatství, než je tomu dnes. Můžeme tak dovozovat podle záznamů (FORMÁNEK 1887, 1896) řady cenných druhů rostlin, které se na sklonku 19. století u Letovic vyskytovaly. Vymizení upolínu evropského v jejich okolí dosvědčuje úbytek vlhkých luk. Některé vzácné stepní byliny, jako např. čistec německý, pryšec mnohobarvý nebo rozrazil rozprostřený, které u Letovic již také zřejmě nerostou, napovídají přinejmenším o ztrátě kvality jejich stanovišť, způsobené třeba zánikem tradiční pastvy. Řada lesostepních druhů se však dosud uchovala. Zejména na lesních okrajích, podél cest, na osluněných mezích a v podrostu starých sadů lze stále potkávat např. čilimník černající, oman hnidák či cizokrajně působící modřenec chocholatý. Za pozornost však stojí i strmé lesní svahy Českomoravské vrchoviny, které měl malíř za zády. Třebaže začátkem 20. let 20. století přišly vlivem kůrovcové kalamity a několikaletého sucha místy o svoji převážně smrkovou pokrývku, zachovaly se na nich i zbytečky původních hercynských dubohabřin a suchých acidofilních doubrav. Nezřídka v nich lze zahlédnout i vzácné jedle, ojediněle i staré svalcovité habry a jejich svéráz dotváří až komorní atmosféra hluboce zaříznutých údolíček. Alespoň několika málo krůčky se lze dodnes na prudkých svazích nad městem dotknout opuštěné „richterovské“ krajiny. V ostrůvcích mechatých starých kulturních borů s kociánkem a s podrostem jedlového zmlazení budí dosud patrné zářezy zaniklých cest představy bukolické krajiny, v níž dávní pasáčci pravidelně vyháněli svoje stáda na okolní pastviny a do lesů.
Text: Petr Halas a Eva Kallabová; fotografie: Petr Halas
FORMÁNEK, Eduard, 1887. Květena Moravy a rakouského Slezska. Díl 1. Moravská akciová tiskárna. Brno. 864 s.
FORMÁNEK, Eduard, 1896. Květena Moravy a rakouského Slezska. Díl 2. Moravská akciová tiskárna. Brno. 609 s. (865–1474) + rejstřík.
JANKŮ, Jitka, 2015. Historie textilní výroby v Letovicích. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Brno. 91 s + 44 příloh.
KNIES, Jan, 1904. Vlastivěda moravská. II, Místopis Boskovský okres. Musejní spolek. Brno. 226 s. + obrazové přílohy.
