-
Předjaří na Horních Blatinách
Josef Jambor svými četnými obrazy Blatin zanechal cenné a působivé svědectví o jejich dřívější tvářnosti. Zachytil bližšími i vzdálenějšími pohledy rázovité chalupy usazené do rozmanitě udržovaného zemědělského zázemí dekorovaného detaily trpělivé práce dřívějších osadníků. Takovými detaily jsou například kamenice utvářené po staletí zušlechťováním orné půdy, odvodňovací stružky, ale i pravidelně sečené louky a ořezávané dřeviny. Více…
-
Blatinské chalupy v mlze
Josef Jambor svými četnými obrazy Blatin zanechal cenné a působivé svědectví o jejich dřívější tvářnosti. Zachytil bližšími i vzdálenějšími pohledy rázovité chalupy usazené do rozmanitě udržovaného zemědělského zázemí dekorovaného detaily trpělivé práce dřívějších osadníků. Takovými detaily jsou například kamenice utvářené po staletí zušlechťováním orné půdy, odvodňovací stružky, ale i pravidelně sečené louky a ořezávané dřeviny. Více…
-
Zima pod Drátníkovou skálou
Blatiny se staly od roku 1941 – kdy v nich Josef Jambor koupil chalupu – druhým, ne-li prvním malířovým domovem. Je zřejmé, že právě zde – a to v desítkách obrazů – nejčastěji pronikl až ke dřeni své Vysočiny, drsné, ale přitom útulné. V obrazech Vlhký sníh na Blatinách a Zima pod Drátníkovou skálou zachytil Josef Více…
-
Vlhký sníh na Blatinách
Blatiny se staly od roku 1941 – kdy v nich Josef Jambor koupil chalupu – druhým, ne-li prvním malířovým domovem. Je zřejmé, že právě zde – a to v desítkách obrazů – nejčastěji pronikl až ke dřeni své Vysočiny, drsné, ale přitom útulné. V obrazech Vlhký sníh na Blatinách a Zima pod Drátníkovou skálou zachytil Josef Více…
-
Předjarní deštivý den
Od Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.) je výhled na jihozápad tak vábivý, že se mu nedá odolat. Na táhlých svazích od Teplé (782 m n. m.) jsou pod košatými stromy v mokrých lukách roztroušeny chalupy Blatin. Ačkoliv se jedná o jednu z nejmladších vesnic Vysočiny – byla založena při pozdní lesní Více…
-
Tání na Blatinách
Od Podlesí ze svahů Vysokého kopce (806 m n. m.) je výhled na jihozápad tak vábivý, že se mu nedá odolat. Na táhlých svazích od Teplé (782 m n. m.) jsou pod košatými stromy v mokrých lukách roztroušeny chalupy Blatin. Ačkoliv se jedná o jednu z nejmladších vesnic Vysočiny – byla založena při pozdní lesní Více…
-
Vřes u Sněžného
Jedním z „mateřských znamének“ Vysočiny býval vřes obecný, druh rostoucí na minerálně chudých a silně kyselých půdách. Okolo první poloviny 20. století zachytil Josef Jambor působivé vřesoviště na úpatí Buchtova kopce (813 m n. m.) vícekrát. Vřesoviště tehdy rostlo na mírném návrší, příznačně nazývaném Pustina, a doprovázelo úvozovou cestu z kopce do Šamíkovic[1]. Dlouhé věky užívání cesty zanechaly v tvrdém[2] Více…
-
Kvetoucí bodláky na Kuklíku
V očekávání příchodu zimy zachytil roku 1945 Josef Jambor podzimní náladu na Kuklíku. Jakoby se i krajina ukládala k odpočinku po těžkém období válečných událostí předchozích let. Záběr od východu na ústřední část obce podél silnice z Nového Města do Sněžného (Německého) – Dědinu – ztvárnil malíř z míst nazývaných „Pod strání“[1]. Zachytil tehdy výrazně podmáčené louky v pravobřeží Fryšávky Více…
-
Jeřáby u studnické silnice
Jeřáby rudé, o vás verše jsem psal[1] – vyznává se Petr Křička (1884–1949). Básník – jen o tři roky starší než Josef Jambor (1887–1964) – vyrůstal ve stejné krajině, dokonce v těsné blízkosti – na rychtě v Maršovicích u Nového Města na Moravě. A blízko jsou i Studnice, nejvýše položená (780 m n. m.) vesnice na Českomoravské vrchovině. Kousek nad Více…
-
Rodný kraj ve žních
A slavně na nebesích modrých / se žhavé slunce valilo / a pole žárem zalilo jsou verše básně Sekáči z roku 1919 spisovatele Petra Křičky (1884–1949), vyrůstajícího v Maršovicích u Nového Města (KŘIČKA 1919). Ten slovy vyjádřil tvář rodného kraje ve žních tak, jak jej o tři desetiletí později tahy štětcem zachytil Josef Jambor. Malíř svůj rodný Více…
