-
Květnice
Nápadný objekt tišnovské pýchy – „věkopamátnou horu“ Květnici – namaloval Josef Jambor hned několikrát. A není divu, v okolí Tišnova nenajdeme výraznější přirozenou pohledovou dominantu. Už podle jména rovněž není překvapivé, že se jedná o významnou botanickou lokalitu. Květnice se strmě zvedá ze široké nivy řeky Svratky a své z části odlesněné jižní a jihozápadní Více…
-
Květnice
Nápadný objekt tišnovské pýchy – „věkopamátnou horu“ Květnici – namaloval Josef Jambor hned několikrát. A není divu, v okolí Tišnova nenajdeme výraznější přirozenou pohledovou dominantu. Už podle jména rovněž není překvapivé, že se jedná o významnou botanickou lokalitu. Květnice se strmě zvedá ze široké nivy řeky Svratky a své z části odlesněné jižní a jihozápadní Více…
-
Hruška v širém poli
Nebyly to jen typické dřeviny Vysočiny – jeřáb, olše nebo jasan, které Josef Jambor maloval jako hlavní objekty zájmu na pozadí vzdálených horizontů. V klimaticky nepříliš příznivém území povodí horní Svratky maloval malíř opakovaně starou hrušeň v České Cikánce. Stál přitom na cestě vedoucí z vrchu Karlštejna (749 m n. m.). Již tou dobu v těch místech bylo Více…
-
Podzim u Kadova
Mírně asymetrický vrch Bohdalec[1] (790 m n. m.), pokrytý ve své severní polovině stejnojmenným lesem, ztvárňoval Josef Jambor s různými motivy popředí nejčastěji z okolí Krátké. Roku 1956 dal ale kopci vyniknout nad rozsáhlou planinou s poli a loukami, klesající z úbočí bezejmenného návrší (690 m n. m.) nad Kadovem. I obrazem Podzim u Kadova se Josefu Jamborovi podařilo Více…
-
Jeřáby s Bohdalcem
Záběr s jeřáby, který Josef Jambor maloval vícekrát, bývá nesprávně označován též jako Jeřáby u Bohdalce. Ve skutečnosti se jedná o pohled z návrší mezi Krátkou a Samotínem přes údolí říčky Fryšávky směrem na jihovýchod. Kopec Bohdalec (791 m n. m.) uzavírá horizont 4,5 km daleko od místa malování. Lokalizaci malířova místa pomáhá naznačená silnička z Krátké do Samotína a Jelínkův Více…
-
U Fryšavy
Již roku 1923 zachytil Josef Jambor dokumentačně významný obraz krajiny východního okraje Fryšavy s okolím. Zatažená šedivá obloha a hnědavé odstíny polí a luk naznačují, že obraz byl namalován buď někdy v pozdním podzimu, nebo na jaře po tání. V popředí obrazu je zachycena silnice z Fryšavy do Kadova, tehdy ještě opravdu[1] nezpevněná. Lemují ji roztroušené mladé břízy Více…
-
Cesta na Vysočině
Josef Jambor patřil k malířům, kteří nemálo svých obrazů pojmenovali bližším určením místa, což usnadňuje lokalizaci. Nebylo tomu tak ovšem u obrazů Polní cesta (1918) a Cesta na Vysočině (1928). Jejich datace ale napověděla, že mohly být nejspíše malovány někde v okolí Nového Města[1], v jehož zázemí malíř v té době převážně výtvarně působil. Na obou obrazech je zachycen Více…
-
Jaro na milovských loukách
Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…
-
Předjaří na milovských loukách
Roku 1953 ztvárnil Josef Jambor dva podobné obrazy s motivem milovských luk. Ještě před rašením to bylo Předjaří na milovských loukách a následně pro změny krajiny dokumentačně výmluvnější obraz Jaro na milovských loukách. Pozdější z nich byl malován na přelomu dubna a května, kdy se i v klimaticky drsnějších Žďárských vrších louky zelenaly a rašilo listí vrb. Více…
-
Rozlitá Svratka na Milovech
Ve stejném roce, ve kterém Josef Jambor vytvořil jeden ze svých nezapomenutelných obrazů milovských luk – Olše na milovských loukách – zvěčnil svůj oblíbený motiv i z opačné strany v malbě Rozlitá Svratka na Milovech. Jakoby malíř chtěl na sklonku svého života s větší naléhavostí zanechat svědectví o tváři milované krajiny domova pro budoucí generace. Josef Jambor tehdy Více…
