-
Polní cesta
Josef Jambor patřil k malířům, kteří nemálo svých obrazů pojmenovali bližším určením místa, což usnadňuje lokalizaci. Nebylo tomu tak ovšem u obrazů Polní cesta (1918) a Cesta na Vysočině (1928). Jejich datace ale napověděla, že mohly být nejspíše malovány někde v okolí Nového Města[1], v jehož zázemí malíř v té době převážně výtvarně působil. Na obou obrazech je zachycen Více…
-
Rybníčky na Vysočině
Vděčným malířským motivem Josefa Jambora v době jeho pobytu v Novém Městě na Moravě byla kaskáda malých rybníčků u Horního Dvora. Letní záběr z roku 1928 Rybníčky na Vysočině malíř pořídil z hráze Horního rybníku. Záběr ze sklonku zimy roku 1929 Tání na Českomoravské vysočině ztvárnil ze svahu nad Horním rybníkem, a zachytil tak i podstatně vzdálenější končiny. Rybníčky Více…
-
Tání na Českomoravské vysočině
Vděčným malířským motivem Josefa Jambora v době jeho pobytu v Novém Městě na Moravě byla kaskáda malých rybníčků u Horního Dvora. Letní záběr z roku 1928 Rybníčky na Vysočině malíř pořídil z hráze Horního rybníku. Záběr ze sklonku zimy roku 1929 Tání na Českomoravské vysočině ztvárnil ze svahu nad Horním rybníkem, a zachytil tak i podstatně vzdálenější končiny. Rybníčky Více…
-
Pohled z Nové Vsi na Čučice
Když Bobeš Svoboda (1885–1974) opustil svoje domovské Mohelno a vystoupal na návrší nad Novou Vsí, otevřel se mu působivý výhled do podzimně zbarveného údolí Oslavy a na pahorkatinu okolo Rapotic. Z těch míst zachytil roku 1925 jedinečnou harmonii spojení divoké přírodní krajiny hlubokého říčního údolí se zemědělskou krajinou polí a pastvin v popředí. V zalesněném údolí Oslavy Více…
-
Vesnice Smrček
Smrček a jeho okolí byly Aloisi Lukáškovi (1911–1984) inspirací opakovaně (vznikly zde i další obrazy jako Náves ve Smrčku, Tání na Smrčku, Na cestě poblíž Smrčku). K lokalitě blízké jeho rodišti měl evidentní vztah. Ten byl pravděpodobně umocněn i setkáváním s malířem Miloslavem Dočkalem, o devět let mladším umělcem z hanáckých Bělkovic, který do Smrčku ve volném čase Více…
-
Za humny I
Východní okraj Českomoravské vrchoviny nad Tišnovskou kotlinou je tradiční ovocnářskou, zejména jablečnou, oblastí. Právě ovocným sadům i jednotlivým štěpům zasvětil své životní dílo grafik a malíř Emanuel Ranný st. (1913–2008). Prakticky celý svůj dlouhý život strávil na rodovém statku ve Štěpánovicích u Tišnova. Za svými náměty nemusel chodit daleko – od obytného stavení v řadové Více…
-
Kozí doly
Jednu z krajin, s horizonty vzdálenými na dosah, ztvárnila Zdeňka Samsonová-Ranná u svých rodných Vohančic pohledem na Kozí doly a k Pejškovu. V obraze se mezi poli vine silnička od Vohančic k Pejškovu a Deblínu. Nad ní se zvedají svažitá pole až ke kamenitému vršku. Nebyl asi nikdy obdělán. Sloužil jako chudé pastviny. Je na Více…
-
Lysice
Na samém východním okraji Českomoravské vrchoviny, ještě než Vysočina začne nabírat dech[1], namaloval František Richter pohled na Lysice se zámkem směrem k východu. V popředí se rozevírá údolí Lysického potoka, tekoucího od Bedřichova převážně nepůvodními smrkovými monokulturami, které jen vzácně střídají menší plochy původních bukových a dubohabrových lesů (např. PP Žižkův stůl). Malý rybník, zaznamenaný ve starých Více…
